V 60. letech 20. století žilo Československo v době, kdy bylo u vládnoucí komunistické kliky populární heslo Poručíme větru, dešti, kdy má pršet, kdy má vát, ale problém, s nímž se měl Ing. František Pustina vypořádat, stejně vypadal jako fór.
Zadání státního úkolu z roku 1961, plánovaného na pět let, znělo: prověřit možnosti umělého vyvolání deště. Mělo to praktický význam – zvýšit stavy vody v umělých nádržích, aby ji bylo v době sucha odkud brát.
Když v poušti pršelo
Poručit dešti jiným způsobem dokázali loni vědci z Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Ve spolupráci se švýcarskou firmou Metro System pracovali na projektu, který si vyžádal v přepočtu zhruba 200 milionů Kč. V obrovských ionizérech vytvořili velká pole negativních částic, jež na sebe navázala zrnka písku a prachu a ty pak horký vzduch vynesl do výšky. Tam kolem zrnek zkondenzovala voda a začalo pršet. „Kouzlo“ jim vyšlo více než 50x. SAE v roce 2009 oznámily, že se jim podařilo díky jodidu stříbrnému o desetinu zvýšit množství srážek a tím i rezervy podzemní vody. S jeho rozptylováním začali v roce 2000. Téměř denně tam v oblacích operovala dvě letadla.