Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Fejeton: Láska na druhý pohled

Zdroj: Profimedia.cz

„Vrchol mé technické zdatnosti byl dlouhá léta završen tím, že jsem zvládala vyměnit žárovku,“ začíná svůj dnešní fejeton paní Marie.

Tedy taky ne vždycky. Jiné technické záhady mně zůstaly utajeny a ač mě uváděly v úžas, nepokoušela jsem se jim přijít na kloub, tušíce předem neúspěch.

Leč jak čas oponou trhnul, začalo se mé pracoviště zaplevelovat počítači. Zprvu to vypadalo nadějně, jeden počítač na deset lidí, kdypak já se k němu dostanu. Marně jsem doufala, došlo i na mě. Možná pomohlo trochu to, že jsem mu hned dala jméno, možná zaučení od dcery, která si tuhle příšernost zamilovala natolik, že se dokonce později stala zdrojem její obživy, těžko soudit. Fakt je ten, že je to skutečně pomocník nad jiné cenný. Nemá sklerózu, píše čitelně, nikdy se se mnou nehádá a při troše vůle se na něm dá umístit i sádrový trpaslíček.

A tož ja. Beru.

Ale víc ať už po mně nikdo nechce, tímto mé technické vzdělávání končí. Tyto slova jsem stvrdila, za všeobecného veselí přítomných, také tím, když jsem poprvé svírala v zahraničí v ruce mobilní telefon, kde byl na druhé straně ukryt s důležitými zprávami můj manžel a já s ním měla začít hovořit, ovšem neměla jsem nejmenší tušení jak. Okamžitě jsem tento přístroj začala nenávidět. Takhle mě zesměšňovat!

Jenže čas si klidně oponou trhá dál, aniž bych s tím souhlasila. Zamobilovaly se všechny mé dcery, všichni mí známí. Ovšem my s manželem odolávali. Donedávna.

Přesně do doby manželových kulatých narozenin, kdy nastalo dilema. Co koupit, čím udělat radost? Piercing do pupíku, sadu trenýrek? Manžel je občas prchlivý... A pak přišlo to, co muselo. Bylo třeba telefonovat, nemocná babička, jiné komplikace, nebylo čím. Nápad se zrodil - koupím MOBIL.

Jak jsem řekla, tak udělala.

Tajně jsem domu přinesla sadu nejmenované značky, kterou jsem zprvu nechtěla ani z krabice vyjmout, nic už se přece nebudu učit... Jenže pak mi to nedalo, jen dva prstíčky tam strčíme... Že mě to tedy vzalo! Je to báječné, že jde technika tak kupředu, přece se nebudeme dorozumívat tamtamy! Jen houšť! Čile si dopisuji s dcerami na všechny světové strany a se slzou v oku sleduji kalendář... Už jenom dva dny...

Ovšem právě před hodinou jsem si přečetla ve své hlasové schránce: NECHCES DEDECKOVI KOUPIT KYTKU A MOBIL SI NECHAT, TY NASE RADISTKO?

Může mi někdo rychle poradit, co mám udělat?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky


ZAVŘÍT REKLAMU