Příliš osobní údaje

Telefonní číslo, adresa, nedejbože údaje z vašich platebních karet, účtů či jiné dokumenty. Skuteční přátelé na vás kontakt mají a virtuální přátelé ho nepotřebují. A ne všichni facebookoví přátelé jsou i vaši přátelé skuteční, často tam nasbíráte i takové, které jste viděli párkrát v životě, pokud vůbec. A některé údaje (jako třeba ty platební) nemá znát nikdo kromě vás. Je dobré dávat si pozor i na fotografie – pyšně stojíte vedle svého nového vozu, to je naprosto v pořádku, ale SPZ vašeho miláčka už tam opravdu být nemusí. Stejně tak popisné číslo domu apod.

Příliš osobní fotografie

Je v pořádku, že se občas dobře pobavíte, ale všechno nemusí být na Facebooku zachycené i pro další generace. Opilecké fotky z obzvlášť vydařených oslav se mohou dostat i do rukou nepovolaných, třeba kolegů nebo šéfů, a to zrovna ve chvíli, kdy se zvažuje naše povýšení. Takovéto fotky nám v tu chvíli neudělají zrovna nejlepší reklamu. Stejně tak fotografie nebo statusy dokumentující, že je celá vaše rodina na dovolené a váš byt či dům jsou prázdné. Je určitě bezpečnější pochlubit se s fotografiemi až po návratu.

Fotografie dětí

Je jasné, že každý rodič se svým potomkem rád pochlubí. Ale všeho s mírou. I když vám vaše děťátko přirozeně připadá roztomilé i s upatlanou pusou a prstem v nose, jeho spolužáci, kteří by se za pár let (a ano, uteče to jako nic) k fotografiím mohli dostat, by na věc mohli mít úplně jiný názor. Stejně jako fotky malých naháčků nemusí v každém vzbudit jen zcela nevinné pozitivní emoce. U starších dětí bychom měli respektovat jejich názor, že nechtějí, abychom jejich fotky zveřejňovali. Stejně tak, když sdílíme nějakou fotku třeba z dětské oslavy, je namístě zeptat se rodičů ostatních zachycených dětí, jestli jim zveřejnění nevadí. Pokud by vadilo, je nutné to respektovat. U malých dětí bychom měli zapojit soudnost a zeptat se sami sebe: Chtěli bychom, aby nás někdo takhle viděl?

Fotografie nelegálního chování

Máme cestou z vydařeného večírku neodolatelnou chuť odnést si dopravní značku? Nebo chceme ukázat, že i na venkovské okresce se dá jet 150 km/hod? Když pomineme, jak stupidní a potenciálně nebezpečné jednání to je, ještě to dorazíme, pokud se u toho zvěčníme a fotografie nasdílíme. I kdybychom měli nakrásně štěstí a akce se obešla bez následků pro nás i okolí, zveřejněné fotografie nás mohou usvědčit i dodatečně a vést až k trestnímu stíhání.

Útočné komentáře

I když je to někdy těžké a každý má slabou chvilku, je dobré se i poté, co vás šéf opravdu vytočil, ovládnout a nepsat na Facebook od plic, co si o něm a celé firmě myslíte. Zvlášť když jste se na to předtím ještě trochu posilnili. Jakmile tam status umístíte, už bude žít svým životem. To samé platí třeba pro komentování politických nebo jiných událostí či vzkazy celebritám, které zrovna nemusíte. Nejenže si nenávistnými nebo vulgárními komentáři neděláte nejlepší reklamu, všechno se dá napsat slušně, ale můžete se opět vystavit trestnímu stíhání.