„Hlásila jsem se nedávno na prodavačku a nestačila se divit,“ svěřuje se skoro třicátnice Hana Matoušková.

„Milá slečna po mně během pohovoru chtěla, abych jí namalovala strom. Musím se přiznat, že mě to dost zaskočilo. Hlásila jsem se jen na prodavačku, a tak přece nepotřebují můj psychologický rozbor, jako bych měla řídit letadlo.

Bohužel ale dochází k tragédiím: vzpomeňme například nečekaný skon skladatele Karla Svobody, který se zabil svou legálně drženou zbraní, nebo střelbu hoteliéra a podnikatele Bohumíra Ďurička, jež v říjnu 2008 v pražském baru Monarch připravila o život Václava Kočku mladšího.

Hlasy volající po zpřísnění říkají, že takové vyšetření může objevit sklony k agresivitě, kritici naopak oponují, že psychotesty nedokážou odhalit zkratkovité jednání a to prý je u střelby s krutými následky časté.

„Odpůrci psychologického testování mají pravdu v tom, že testy rozhodně nejsou všemocné. Kromě toho se zdá, že je v poslední době poněkud přetestováno,“ zamýšlí se Michaela Peterková. „Dobré a dobře interpretované testy zachytí lidi s výrazně narušenou osobností, jimž zbraň – ať už střelná zbraň, nebo auto – do ruky skutečně nepatří a u nichž je právě i pravděpodobnost výskytu zkratkovitého jednání vyšší.

Navíc sama povinnost absolvovat testy může působit preventivně: část lidí (řidičů) si dá větší pozor, aby na testy nemusela, část to (třeba od žádosti o zbrojní pas) odradí úplně. Když se systém nastaví tak, aby zachycoval nevhodné adepty, je to v pořádku, ale pokud to má být jenom dobrý byznys pro určitou skupinu lidí, je skepse zcela na místě.“

Můžou i škodit

Psychotesty se v poslední době také ukazují jako stopka v případech, kdy to nemusí být zcela oprávněné. Začněme u policistů. Samo Ministerstvo vnitra v lednu uvedlo, že chce změnit systém psychologického testování policistů, protože se ukazují jako účinný nástroj šéfů jak se zbavit některých nepohodlných podřízených.

Podle současného stavu může nadřízený policistu poslat na přezkumné testy, jejichž nesplnění automaticky vede k okamžitému propuštění do civilu. Počet takových strážců zákona prý v nedávné době stoupl.

Nahlédnutí do nitra je velice citlivé v oblasti adopce a pěstounské péče. Uchazeči o dítě totiž musejí projít psychologickým vyšetřením v rámci takzvané přípravy. A selhání tu může mít pro obě strany fatální dohru.

„Z našeho pohledu se ukazuje, že výsledky takových testů nemusejí být vždy stoprocentní,“ říká Lucie Salačová, metodička Občanského sdružení Rozum a cit, jež radí v oblasti pěstounské péče. „Nedávno se zrovna narazilo na selhání, které jsme dokonce řešili u nás.“

Má na mysli příběh pěstounky Ireny Majerové, jenž byl nedávno odvysílán v televizním pořadu Soukromá dramata. Žena testy úspěšně absolvovala a do péče dostala holčičky Nikolku a Vlastičku. Po roce jí je stát ovšem odebral.

Důvodem měl být nový znalecký psychologický a psychiatrický posudek, který najednou ukázal, že se žena na výchovu svěřených dětí nehodí. Každý si jistě dokáže představit, jak je pro děti tento postup úředníků bolestivý!

„Jenže bez psychotestů by to také nešlo,“ pokračuje Lucie Salačová. „Chyby možná nastávají proto, že přípravy jsou zatím roztříštěné, nejednotné. Zlepšení by od července měly přinést změny v legislativě. Pokud projdou.“

Dají se obelstít?

Každého, kdo posouzení psychiky podstupuje, vždy zajímá, nakolik se lze připravit, případně zda se dají testy nějak obejít. Samozřejmě autoři na toto pamatují a vymýšlejí triky, jež mají odhalit, zda nad svými odpověďmi moc nepřemýšlíte a nelžete.

Jednou z nich je takzvané lžiskóre, které sleduje poctivost. Třeba i tím, že nějaké otázky jsou úmyslně stavěny tak, aby ověřily, zda si dotazovaný neprotiřečí. Právě třeba u testu pro žadatele o adopci by otázky kolem tělesných trestů logicky nutily odpovídat vždy záporně.

„Není žádoucí lhát a snažit se vyplnit test dobře,“ upozorňuje Michaela Peterková. „Mnohé mají možnosti jak odhalit neupřímnost, takže si člověk může u výběrových řízení velmi uškodit. U výkonnostních testů je však do určité míry možná příprava.

Člověk zvyklý řešit úlohy typické pro IQ testy může dosáhnout lepších výsledků, protože se tolik nezdržuje snahou pochopit instrukce a zná některé algoritmy, které při řešení úloh vědomě využívá.“

Na co se vás můžou ptát?

  • Mnoha lidem dělá dobře, když můžou jiné ovládat.

Možné odpovědi: zcela platí, značně platí, skoro neplatí, vůbec neplatí.

  • Nelíbí se mi, jak vypadám.

Čím více se ztotožňujete s tímto výrokem, tím více mu dejte bodů (od 1 do 6).

  • Plačící dítě mě velmi znervózňuje.

Čím více se ztotožňujete s tímto výrokem, tím více mu dejte bodů (od 1 do 6).

  • Toužíte často po vzruchu kolem sebe.

Odpovězte Ano nebo Ne

  • Stává se vám často, že se rozčilíte a neovládnete?

Odpovězte Ano nebo Ne

  • Máte občas myšlenky či nápady, o nichž byste si nepřáli, aby je jiní znali?

Odpovězte Ano nebo Ne

  • Zasníte se často během dne?

Odpovězte Ano nebo Ne

  • Co si myslíte, když se muž stará o svou pleť?

Možné odpovědi: a) Je to homosexuál, b) Je to rozhodně divné, c) To je hezké, že se chce líbit ženě, d) Je opravdu pod pantoflem

  • Dostanete tabulku čokolády. Jak s ní naložíte?

Možné odpovědi: a) Celou ji hned sním, b) Rozdám ji blízkým, c) Schovám si ji a dám si kousek, když dostanu chuť, d) Schovám si ji na pozdější dobu

  • Trvá u vás dlouho před veřejným vystoupením strach z trapnosti?

Odpovězte Ano či Ne.