Pravda, pár let po jeho prvním vydání už je situace v elektronické komunikaci trochu jiná, ale ještě docela nedávno byly e-maily běžným prostředkem dialogu. Kdyby se dnes stejný Leo a stejná Emmi bavili přes Facebook, celé kouzlo by vyprchalo, protože by věděli, jak který z nich vypadá, s kým je ve vztahu a kdy se naposled opil. Takhle si to musí celé představovat. Vrátím se ještě na začátek, k tomu, jak to začalo: Emmi si chtěla odhlásit jakýsi lifestylový časopis a žádost o zrušení předplatného spadla do schránky Leovi. Pak se spletla ještě párkrát, ale ten mohutný komunikační tok nastal teprve po několika měsících, když Emmi rozeslala hromadný mail – tedy i Leovi – v němž popřála pěkné Vánoce. Jejich dopisování má spád, čtenář, tak trochu voyer, ví o postavách jen to, co o sobě vědí ony samy a je zvědavý na každý další detail a hlavně na to, kdy už se konečně sejdou. Když začíná tempo upadat, nechá autor do děje vstoupit další postavu a vše může pokračovat v lehce občerstveném duchu. Čte se to téměř jedním dechem, jen má člověk po chvíli pocit, že jsou ti pisálci až příliš upovídaní na to, že vlastně nic moc neřeknou. Většina dialogů se totiž točí okolo dialogů předchozích, okolo jejich struktury, pointy, humoru… – ten text se zkrátka živí sám sebou! Zda se ti dva sejdou nebo nesejdou, prozrazovat nebudu, každopádně závěrečná pointa je vcelku vtipná a ne úplně očekávaná. Tahle kniha je ideální četbou do dopravních prostředků.


Autor: Daniel Glattauer

Překlad: Iva Kratochvílová
Počet stran: 252
Typ: vázaná
Cena: 269 Kč
Hodnocení: 3,5/5

Autor recenze: Jiří G. Růžička