Sestrojit přístroj, který by umožňoval cestovat v čase, byl sen mnoha učenců. V roce 1897 přišli Britové Wiliam Maplebeck a Robert Strookes s tím, že umějí fotografovat výjevy z minulosti. Unikátní schopnosti svého chronoskopu předvedli v Liverpoolu.

„Soustava zrcadlových čoček z krystalu promítá náhodné obrazy z dějin. Zde vidíte snímky jeskynního muže, tady jsou římští vojáci a tu ženy z alžbětinské doby,“ ukazovali své výsledky. Jenže místo ohromeného ticha se jim dostalo posměšků a lidé po nich prý dokonce házeli boty. O chronoskopu pak už nikdo nikdy neslyšel…

V roce 1934 přišli s obdobným vynálezem William D. Pelley a Thomas Alva Edison. Výsledky experimentů asi nebyly valné, jelikož se o nich nezachovalo mnoho zmínek a žádný stroj nebyl patentován.

Mnich čtoucí minulost

Slavného vědce trumfl v polovině minulého století italský benediktinský mnich, otec Pellegrino Ernetti. Abychom byli přesní, v té době to byl učenec respektovaný odbornou veřejností. V roce 1950 oznámil, že se svým týmem vynalezl chronovizor, jehož pomocí je možné vidět klíčové historické okamžiky - tak, jak se skutečně přihodily, nezkreslené lidským vyprávěním.

„Vycházíme z teorie, že jakékoli vzniklé světelné či zvukové vlny nemizejí, jen se rozloží v harmonické částice. Správným přístrojem pak můžou být i po tisících let znovu složeny,“ popisoval Pellegrino Ernetti.

Jeho přístroj obsahoval velké množství nejrůznějších antén, které byly připojeny k trubici a ovládacímu panelu. Ten pak měl řízením vlnové délky zvuku a světla umožňovat naladit se na libovolný čas, místo nebo osobu v historii a záznam pořídit.

Pellegrino Ernetti tvrdil, že mají zdokumentovánu jednu řeč Benita Mussoliniho, projev Napoleona, život ve starověkém Římě a dokonce prý pozorovali umírání Ježíše Krista na kříži. Fotografie ukřižování byla v roce 1972 uveřejněna hned v několika médiích.

Okamžitě se ozvali vědci s argumentem, že se jedná o podvod, a své tvrzení podložili totožným snímkem dřevěné sochy Krista z kaple dell’Amore Misericordi v Collevalenze. Pellegrino Ernetti se ohradil, že je známo, že autor sochy pracoval podle pokynů jasnovidné jeptišky a ta ve svých vizích popsala ukřižovaného Krista naprosto stejně, jako to o mnoho let později učinil jeho chronovizor. Veřejnost mu ovšem neuvěřila a chronovizor upadl v zapomnění.

Mnich zemřel roku 1994, nezanechal žádné nákresy či důkazy o existenci stroje, pro nějž žil. Okamžitě se však vyrojily konspirační teorie, že ho zabavil Vatikán či že byl rozmontován a jeho části jsou poschovávány po celém světě, aby se nedostal do nepovolaných rukou. Zjistíme tedy někdy, zda se jednalo o přelomový objev, nebo o podvod století?