„Kájo, šuma?“ ptá se Liu malé Karolínky, když děti sedí v oblouku a mají ukázat na pojmenované zvíře. Dívka se natahuje k řadě plyšáků a prstem míří na pandu. „Jakube, ču?“ táže se lektorka chlapce. Ten hned sahá po prasátku.

Děti celkem pohotově reagují, protože slovíčka už poněkolikáté trénují. Pak také probírají členy rodiny a vědí, jak se čínsky řekne děda, babička, strejda… Je jim od čtyř do osmi let a před vrstevníky se mohou pochlubit tím, že umějí něco navíc. Jednou týdně chodí do kroužku a celkem se u toho baví.

Běh na dlouhou trať

Proč právě čínštinu? „A proč ne, myslím si, že může být perspektivní,“ vysvětluje Andrea Folterová, zakladatelka volnočasového centra Fabule, které sídlí v Petrovicích u Karviné. „Už nějakou dobu asi padesát dětí úspěšně učíme angličtinu. A jednoho dne jsem si řekla zkusme čínštinu.

Kolegyně lektorka Eva Makowková si nejdříve klepala na čelo, ale podle mě má ten jazyk budoucnost. Různě jsem se poptávala, hledala informace a zjistila, že základní mandarínská čínština není tak těžká. Proč to tedy nezkusit u dětí? Sama bych se ten jazyk ráda učila.“

Andrea Folterová potřebovala najít rodilou mluvčí, respektive někoho, kdo jazyk ovládá a hovoří jím. Přes známou, jež vyučuje v centru pro integraci cizinců, se zkontaktovala s Liu. Drobná černovláska má v České republice trvalý pobyt a studuje vysokou školu. Kurz čínštiny je pro ni nová brigáda a zajímavá zkušenost.

Filozofie výuky spočívá hlavně v tom, že se na děti mluví převážně čínsky a formou zábavy se opakují slovíčka. „Metodiku si děláme sami,“ pokračuje Andrea Folterová. „Je založena na opakování nejpoužívanějších slovíček, k tomu výuku doprovázejí názorné ukázky.

Tato skupina dětí má za sebou zhruba 10 hodin čínštiny. Umějí pojmy z okruhu rodiny, s přehledem počítají do deseti, zvládnou napsat některé znaky. Je to běh na dlouhou trať, ale z hlavy se jim to nevymaže. Máme ambici naučit je mluvit čínsky a myslím, že je to reálné.“

Čeština jen v nouzi

Kolik se toho děti čínsky skutečně naučí, ukáže samozřejmě až čas. Během výuky se různě pošťuchují a ne vždy vnímají. Hra na zvířátka a psaní znaků na tabuli ale jejich pozornost udrží. Navíc pokud je Liu napomene, vždy v čínštině. Děti tak moc dobře znají čínsky věty jako buď tiše, půjdeš do kouta, už nezlob.

„Oni to slyší, moc dobře pochopí, pak sami rozumí a poněkolikáté si výraz zapamatují,“ snaží se lámaně česky vysvětit Liu. „Nesmím používat češtinu, jen v nouzi. K tomu vymýšlím aktivity, abych si udržela jejich pozornost. Třeba malujeme a stále dokola opakujeme barvy.“

V petrovickém centru Fabule nechtějí děti příliš zatěžovat gramatikou a teorií. Učení cizích jazyků v českém školském systému má podle nich slabinu v tom, že učitelům jde hlavně o to, aby děti mluvily naprosto správně. Mnoho se ztratí výukou časů, různých tvarů, ale slovní zásoba a schopnost se dorozumět pokulhává.

Proč ovládat čínštinu?

  • Číňané cestují stále častěji do Evropy a očekává se, že budou čím dál zajímavějšími klienty v turistickém ruchu. Je tedy šance nabízet jim služby všeho druhu.
  • Nejlidnatější země světa je důležitým ekonomickým hráčem. Naskýtá se tak uplatnění v oblastech, které spočívají v obchodování s Čínou.
  • Dlouhá a bohatá historie, kulturní hodnoty Číny a znalosti v celé řadě vědních oborů lákají stále více lidí k poznání a praktikování její filozofie.