Na venkovské farmě se jednoho dne narodí malá zebřička a jak tomu u mláďat všeho druhu bývá, je nesmírně zvědavá a tak se vydá na průzkum farmy a jejích obyvatel. Přijde k pastvině, kde se pase kráva a povídá: "A copak ty jsi za zvířátko a k čemu jseš užitečné?"
Na to kráva odpoví: "No, já jsem kráva a lidé ode mě mají mléko, maso, kůži... a tak. A užitečná jsem určitě:)."

Zebřička pokývá chápavě hlavou a pokračuje ke korytu, kde chrochtá čuník. Slušně se otáže: "A copak ty jsi za zvířátko a k čemu jsi dobrý ?" A čuník odpoví: "Já jsem prase a lidé mě chovají na maso."

Zebřička opět pokývá hlavou a spokojeně odejde k ohradě, kde vzrušeně pobíhá krásný plemenný hřebec. Přijde k němu a povídá: "A copak ty jsi za zvířátko a co umíš pěkného?"
Hřebec pohodí hřívou a povídá: "Sundej si to pyžamo, maličká, a já ti to předvedu!"