Není toho málo, co dělá, navíc mluví jasně. Řekne o svém majiteli všechno!

Krev, dáma červené barvy, se pohybuje v cévách a je rozpohybována po těle svalovou pumpou - srdcem. Dospělý člověk má v organismu průměrně 4 až 6 litrů této tekutiny. Ženy méně, muži více, záleží také na hmotnosti. Všechny části, z nichž se skládá - plazma, červené i bílé krvinky a krevní destičky - nejenže vznikají a zanikají, ale každá nese o svém „domácím“ řadu informací. Prozradí, kolik mu je let, zda může mít děti, jak se stravuje, jeho etnický původ… a choroby!

Co poznáme z jedné kapky?

„Podle statistik z USA 70 až 80 procent lékařských rozhodnutí závisí na rozborech krve, a to při nákladech, které činí jen 3 až 5 procent z celkových nákladů na zdravotní péči,“ říká přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky profesor MUDr. Tomáš Zima, muž, jenž toho o zkoumání krve u nás zřejmě ví nejvíce.

„Z pouhé kapky dokážeme v základních vyšetřeních určit desítky a ve specializovaných pak stovky nejrůznějších hodnot, které jsou pro pacienta životně důležité.

Záběr informací, které nám krev podává, je nesmírně široký - od obsahu vitaminů (hlavně A, E a D) či minerálů a stopových prvků přes koncentrace bílkovin (prozrazují bakteriální infekce) až po rozpoznání cukrovky, chorob ledvin, vývojových vad plodů v těle matky či prodělaného infarktu.

Díky vývoji medicíny těchto informací stále přibývá.“ Obecně je známo, že rozbor krve stanoví naši hladinu cholesterolu, hormonů, enzymů, tuků i cukrů.

Dokonaleji a dokonaleji také prozrazuje rakovinné bujení v organismu i to, zda zhoubná choroba reaguje na léčbu. Takzvané tumorové markery umožňují odhalit nádor o váze pouhého 1 miligramu, zatímco běžné metody (rentgen, CT) až tumory o průměru 1-2 cm, které už jsou schopny metastázovat.

Léky na míru

Nádory, ale třeba i revmatismus a záněty signalizuje naše „stará známá“ sedimentace: tedy sledování usazování červených krvinek. „Jejich počet prozrazuje i kvalitu okysličení našeho těla, případně nebezpečí chudokrevnosti,“ sděluje Tomáš Zima s dovětkem: „Bílé krvinky leukocyty zase hlásí snížení imunity či dokonce leukémii, počet krevních destiček (trombocytů) krvácivé stavy či riziko tvorby sraženin.“

Přístroje na rozbor krve jsou v posledních letech předmětem obrovského rozvoje, především se u nich uplatňuje technologie čipů. „Jaký je to pokrok oproti prvním pokusům o zkoumání krve, které se datují do 18. století! Kromě rozborů DNA má nyní velkou budoucnost třeba farmakogenetické testování,“ vysvětluje odborník.

Umožní totiž „ušít“ pacientovi léčivo přesně na míru jeho organismu. „Málo se to ví, ale člověk má dnes větší pravděpodobnost úmrtí na smrtelnou reakci na nevhodné léčivo než třeba při autonehodě…“

Umělá krev: pracuje se na ní, ale...

  • Americkým vědcům se roku 2011 podařilo vyvinout hydrogelové částice věrně napodobující velikost, tvar i flexibilitu červených krvinek. Americký výzkumný tým z Univerzity v Severní Karolíně v Chapel Hill zatím netestoval, zda převádějí v krvi kyslík a léčivé látky, nicméně to považují za první krok k vytvoření syntetické krve.
  • Tým britských lékařů ve stejném roce vypěstoval v laboratoři miliony umělých červených krvinek z kmenových buněk kostní dřeně. Tvrdí, že by se dalo pracovat i s embryonálními kmenovými buňkami, které se snadno množí. Patentování metody, jež by je využívala, ale evropské zákony nepovolují. „Vypěstovaná krev musí být testována na zvířatech a podstoupit řadu zkoušek, aby se prokázala její bezpečnost a účinnost. Předpokládáme klinické testy do tří let,“ plánuje Marc Turner, vedoucí týmu a profesor buněčné terapie na univerzitě v Edinburghu.
  • Výroba umělé krve ale podle některých odborníků naráží na potíže. Profesor biochemie Chris Cooper z britského Essexu například uvedl, že odstraňuje některé důležité molekuly, třeba oxid dusnatý, který kontroluje krevní tok a krevní tlak v těle. Obvykle vytváří i špatné železité molekuly. Takže… Výroba takového množství umělé krve, jaké je třeba při transfuzích, je stále hudba daleké budoucnosti.