Co je v životě vlastně důležité

„Ve svém nejtajnějším soukromí si dělím lidi na dvě skupiny: na ty, co po malířích myjí i elektrické zásuvky a na ty druhé. Všechno ostatní si odvíjím od této mé soukromé dělby“, začíná svůj dnešní fejeton paní Marie.

Například má vysokoškolsky vzdělaná tchýně má dosud na zásuvkách vzorek bruselské malby, která byla módním hitem v šedesátých letech, což jí ovšem nebrání v tom, aby trvala takříkajíc na geometrickém uložení obuvi i od návštěv. Jojo, jsme lidé různí.

Jak se pak dá spojit dohromady něco, co dělám běžně celý život a můj protějšek se s tím setkal poprvé u mne a uvedla jsem ho mou činností v nelíčený úžas? Po přečtení všelijakých „chytrých“ knížek sice zjistím, že mám pravdu, ovšem jiné „chytré“ knížky všechno popírají. A tak drhnu zásuvky dočista dočista, nechávám v předsíni boty povětšinou nesrovnané a raduji se, jak jsem všechno a všechny přelstila. Dokážu se do úmoru handrkovat o způsobu mačkání zubní pasty a uložení rohlíků v krabici nalevo či napravo. Vybojovávám si své místo na slunci. …přinejmenším jde o princip.

Pak mne náhle a bez varování přepadne bolest levého ramene, vzápětí se přidá pravé a ostatní končetiny také nezůstávají pozadu. Po těžce vybojovávaném principu vůbec nevzdechnu…

Osoby v bílém plášti mi tu něco odsají, tu odeberou, něco musím polknout a naopak. Znejišťuje mě jejich vážná tvář, ale přinutím se věřit tomu, že zdravotnické zařízení je místo, kde hlasitě se chechtati není tím pravým společenským druhem chování. O dalším vyšetřování, které jsem musela podstoupit, se dá psát už jen v časopisech pro silnější povahy. První dostupné výsledky ukážou, že už dávno jsem měla žít jinak, zdravěji, lépe…ostatně to všechno hlásají plakáty, umístěné v ordinacích lékařských oborů, o kterých jsem donedávna neměla tušení.

Proč mne vlastně bolí ta ramena? Něčeho mám málo, něčeho moc, s naprostou přesností se to vlastně nikdy nedozvím. Medicína je skutečně na výši, tolik druhů přístrojů, pod které jsem uléhala, nemají snad ani kosmonauté. Po všech laboratorních testech si odnáším kartičku s pravidelně naprogramovaným rehabilitačním cvičením.

Měla jsem štěstí, zatím.

I to je štěstí, že jsem pochopila, že zásuvky svítící čistotou nejsou pro kvalitu života to nejdůležitější.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky