Česká domácnost, která bydlí v běžném bytě, spotřebuje na vytápění asi 30 GJ tepla a v průměru za něj zaplatí kolem 15 000 Kč ročně. V uplynulých 17 topných sezonách se podle statistik u nás topilo 180 až 243 dnů, průměrně tedy 214 dnů ročně.

Nejdéle to bylo v roce 2001 (233 dnů), nejkratší vytápění jsme zažili loni (181 dnů). Letos teplárny zahájily zhruba o deset dní dřív než minulý rok. Však také první sníh u nás napadl už posledního srpna, zatímco v roce 2009 až v polovině září.

Někteří meteorologové předpovídají rekordně tuhou a dlouhou zimu, jiní tvrdí, že bude „v normě“. Jinými slovy stále ještě nevíme, nakolik bude topná sezona 2010/2011 náročná.

Zdá se proto nejrozumnější přijmout vtipné konstatování webu Teplárenského sdružení ČR (www.tscr.cz): „Je statisticky dokázáno, že zima přijde,“ a zopakovat si, jak doma udržet tepelnou pohodu co nejúsporněji.

Šetřit za vytápění se musí umět

Podle odborníků by základní spotřeba na vytápění a ohřev vody ve tří až čtyřčlenné domácnosti v klasickém zatepleném panelovém domě neměla klesnout pod 25 GJ za rok. Prostředí v našem domově by mělo být co nejvyrovnanější, tedy všude přibližně stejné.

Teplota povrchu stěn by se měla blížit teplotě vzduchu uvnitř interiéru. I když je v místnosti vždy víc stupňů u stropu než u podlahy, neměla by být podlaha studená. V trvale obydlené místnosti by mělo být kolem 21 °C při teplotě stěn zhruba 17 °C.

K nastavení teploty slouží dnes už běžně termostatické regulační ventily na radiátorech, které jsou zpravidla umístěné pod oknem. Jejich zakrývání nebo obložení nábytkem je chyba: kolem každého radiátoru je nutný volný prostor.

Opatříme-li ho tmavým matným nátěrem, sice tím zvýšíme jeho sálavé účinky, ale jinak jde obvykle o nepraktické opatření, protože barvě musíme přizpůsobit vybavení místností. Jednodušší je za radiátor umístit desku či fólii odrážející teplo, která nebývá drahá a brzo se zaplatí z úspor. Speciální fólie za topení dokážou odrazit zpět do místnosti až 90 % tepla.

Opouštíme-li byt jen na pár hodin (práce, škola, zábava), neměli bychom snižovat vytápění pod 18 °C. Nevyplatí se totiž nechat ho vychladnout, protože při návratu by si rychlé ohřátí stěn vyžádalo víc energie, než kolik jsme ušetřili.

Větrat často, krátce a intenzivně

Abychom měli doma zdravé prostředí s optimální vlhkostí, je zapotřebí efektivně větrat. Každý z nás totiž dokáže za hodinu „vydýchat“ sklenici vody, další vodní páru dodá vaření a jiné činnosti v bytě. Zvlhčují i květiny.

V zimě je proto třeba otvírat celé okno na krátkou dobu: vymění se tak vzduch a sníží se jeho vlhkost, přičemž se neztratí moc tepla. Pokud nevětráme a v místnosti není dostatečná teplota, vodní pára na stěnách kondenzuje a vytváří ideální podmínky pro nebezpečné plísně.

Tipy, jak neprodělat

  • Málo či nerovnoměrně hřející otopná tělesa zpravidla potřebují odvzdušnit, protože vzduchový polštář brání správné cirkulaci tepla.
  • Nové radiátory umožní zvýšení pokojové teploty o 1 až 2 °C a ještě uspoří energii.
  • Večer zavřete okna, stáhněte rolety a zatáhněte závěsy. Používejte krátké textilie, které nevisí přes otopná tělesa (až pětiprocetní úspora nákladů za vytápění).
  • Vlhkost v domě a bytě by měla činit 40 až 60 %. Pokud je vyšší, snažte se ji snížit. Někdy postačí jen v místnosti přestat sušit prádlo či přemístit květiny.
  • Sklopené žaluzie na okně brání přístupu tepla ke sklu, tvoří se tam však vrstvička studeného vzduchu, kde se pak sráží vlhkost a okna jsou zarosená.
  • Objevíte-li v teplé koupelně plíseň, zkontrolujte větrací mřížky, zda nejsou zavřené nebo zanesené prachem (měly by se několikrát za rok čistit).
  • Mnoho dalších cenných rad a informací včetně tarifů a sazeb, porovnání cen energií od různých dodavatelů a návodu, jak změnit dodavatele, najdete na www.cenyenergie.cz.