Česko, země pokladů. Kolik zlata se u nás skrývá?

Zdroj:

Podle pověstí se jediný den v roce otevírá země a odmyká ztracené cesty k ukrytým pokladům. A to na Velký pátek. Pokud bychom báchorkám měli věřit, museli bychom o zlato doslova zakopávat.

Nejspíš je to jen náhoda, ale jeden z nejhodnotnějších pokladů posledních let se našel právě o Velikonocích. Přesně před pěti lety tehdy 15letý student gymnázia z Mladé Boleslavi Adam Kout nalezl čtyři bronzové sekery a osm spirál ze zlatého drátu z přelomu střední a mladší doby bronzové, tedy staré přibližně 3300 let.

„Bylo to obrovské štěstí a náhoda. Úplně mimo jakékoli archeologické naleziště, jen kousek od cesty jsem našel bronzovou sekyrku,“ vzpomíná Adam Kout, který dnes studuje pravěkou a raně středověkou archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze.

Chamaré, jehož otci potštejnské panství a sousední zámek patřily, již jako mladík miloval pověsti o pokladě, který v podzemí hradu ve 14. století ukryl loupeživý rytíř Mikuláš. Když pak hrad v dospělosti zdědil, našel na jedné z palácových zdí velmi špatně čitelný nápis vytesaný do kamene Signata instes caritas extripat hostes.

Chamaré si ho přeložil jako Na poznamenaném začni, láska vyhladí nepřítele a usmyslel si, že jde o vodítko k pokladu. Začal tedy kopat a neustal dlouhých 35 let. Hrad, který již tak byl ve špatném stavu, provrtal chodbami skrz naskrz, ještě více ho pobořil, utratil spoustu peněz, ale kromě několika bezcenných cetek a starého pečetidla nenašel vůbec nic.Jeho snahou se inspiroval Alois Jirásek k napsání knihy Poklad.

Z novodobých hledačů pokladů je pak v České republice nejznámější sudetský Němec Helmut Gaensel, jenž již od konce 60. let hledá takzvaný štěchovický poklad. Ten by měl sestávat z více než 500 beden zlata, šperků, uměleckých děl a důležitých dokumentů, které v oblasti Hradišťka u Štěchovic na samém konci války ukryly jednotky německých SS.

Helmut Gaensel pátrá i po jantarové komnatě, jež tvořila součást letního sídla carské rodiny u Petrohradu. V roce 1941 ale Němci komnatu odvezli do zámku v Königsbergu (dnes Kaliningrad). Odtud komnata v březnu roku 1944 za nevyjasněných okolností zmizela a některé indicie prý naznačují, že alespoň část by mohla být ukryta kdesi v Krušných horách.

Helmut Gaensel již několikrát prohlašoval, že objev štoly se štěchovickým pokladem i jantarové komnaty má na dosah, zatím se ale vždycky ukázalo, že je to pouze humbuk.

Našel poklad, odložil brýle

Adama Kouta (20) od dětství zajímaly staré památky a jako mnoho dospívajících chlapců snil o tom, že jednou najde poklad. Na rozdíl od většiny snílků ale uspěl. V 15 letech objevil u Mladé Boleslavi zlaté spirály a bronzové sekyrky staré přes 3000 let.

Studujete archeologii. Je to díky tomu, že jste před pěti lety objevil poklad?

Určitě ne. Archeologii jsem chtěl dělat vždycky a jistě bych se jí věnoval, i kdybych žádný poklad nenašel. Protože asi nejvíc mě baví numizmatika, zaměřuju se hlavně na staré mince.

Svůj nález jste prý hned oznámil muzeu. Nenapadlo vás, že si poklad necháte?

Skutečně ne, ani na chvíli. Už tehdy jsem spolupracoval s archeologem Filipem Krásným z Muzea Mladoboleslavska, tak jsem vůbec o ničem nepřemýšlel a prostě mu zavolal. Ostatně s muzeem externě spolupracuju dodnes.

Obdržel jste za nález pokladu vůbec nějaké peníze?

Ano, poklad byl naštěstí zlatý, takže jsem od krajského úřadu dostal nálezné ve výši sto tisíc korun.

Co jste s těmi penězi udělal?

Nechal jsem si udělat laserovou operaci očí, abych nemusel nosit brýle.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky