České luhy a háje, ráj pro klíšťata

Zdroj:

Tam, kde si nejvíc odpočineme od šéfů, věřitelů, záletných partnerů, zlobivých dětí a všech dalších stresů – v přírodě – na nás číhají sice mnohem menší, ale také nebezpečné „potvory“.

Klíšťat je stále víc, vyskytují se i ve vyšších nadmořských výškách, kde dřív nebývala, a pokud na nás přenesou infekci, může to mít celoživotní následky. Louky s vysokou trávou, horské pastviny, háje a bory země české se klíšťatům líbí.

Ke svému životu potřebují vlhkost, daří se jim dobře i na březích řek, rybníků a přehradních nádrží. Statistiky uvádějí, že 90 procent nakažených lidí se věnovalo v době kontaktu s klíštětem práci na zahradě, kempování nebo pěší turistice. Češi jako národ náruživých zahrádkářů, chatařů, chalupářůa turistů by se proto měli zvýšeně chránit.

Skutečnost je ovšem zcela opačná. Zatímco v sousedním Rakousku bylo v roce 2007 očkováno 88 % populace, u nás to bylo pouhých 16 % (převážně dětí a mladistvých). Nyní se průměrná proočkovanost v České republice podle Státního zdravotního ústavu pohybuje okolo 19 %.

Počet těch, kteří onemocní klíšťovou encefalitidou, ale každý rok stoupá. Loni zákeřná choroba postihla 861 lidí, což je o 50 % více než předloni. Pět osob dokonce zemřelo.

Senioři v ohrožení

Jedna z nejohroženějších skupin jsou senioři, kteří tráví teplé období na chatách a chalupách, pracují na zahradě, houbaří i rybaří. Jejich imunitní systém už není tak výkonný, navíc trpí četnými chronickými nemocemi.

Když virus klíšťové encefalitidy napadne takto oslabený organismus, je klinický průběh choroby závažnější, častěji dochází k trvalým následkům a je rovněž prokazována vyšší úmrtnost.

Lidem starším 60 let proto lékaři vakcinaci jednoznačně doporučují a každý třetí rok radí přeočkovat, protože starší organismus udržuje získané protilátky kratší dobu.

Léčí se jen příznaky

Klíšťová encefalitida je vážná choroba, která může mít fatální následky. Po uplynutí inkubační doby (jeden až tři týdny) dochází k první fázi onemocnění. Ta svými příznaky připomíná lehkou chřipku: člověk je unavený, trpí lehčími bolestmi hlavy i svalstva a malátností.

Tyto první projevy po několika dnech často samy odeznějí a zpravidla následují jeden až dva týdny bez příznaků. Virus přenesený z klíštěte se v těle člověka množí a proniká do mozku. Pak začnou silné bolesti hlavy, horečka, závratě a malátnost.

V této fázi musí být pacient hospitalizován, v domácích podmínkách již nelze infekci zvládnout. Při lehčím průběhu – meningitidě, kdy virus postihuje především mozkové pleny – potíže relativně rychle ustoupí a po dvou až třech týdnech může být nemocný propuštěn domů, kde následuje několikaměsíční rekonvalescence.

Těžší forma choroby – encefalitida, při níž virus zasáhne mozkovou tkáň – přináší nezřídka i trvalé následky. Dokonce může skončit úmrtím. „V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou můžeme napravovat pouze příznaky.

Neexistuje terapie, která by léčila přímo toto onemocnění. Proto tolik apelujeme na prevenci,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., z Očkovacího centra Avenier.

Olej, nebo pinzeta?

O tom jak nejlépe odstranit přisáté klíště panuje řada mýtů. Potřít mýdlem? Zakapat olejem? Tímto postupem ho sice udusíte, parazit se ale nepustí, naopak vyvrhne do rány obsah svého trávicího ústrojí, čímž se zvýší riziko nákazy. K vyjmutí nechtěného návštěvníka nepostačí ani otáčivý pohyb proti či po směru hodinových ručiček. Klíště odstraňujte pinzetou nebo speciálními kleštěmi kývavým pohybem, prostě ho vyviklejte, spláchněte do odpadu a místo pečlivě vydezinfikujte.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky