Úředníci Ministerstva životního prostředí (MŽP) totiž dali zelenou nadnárodním těžařským firmám pro geologický průzkum na případnou těžbu takzvaného břidlicového plynu.
Stojíme na vrcholku vyhledávaného výletního místa Hvězda v oblasti Broumovských stěn, vzácné lokality u města Police nad Metují. Lesník Ing. Petr Kuna ze Správy chráněné krajinné oblasti Broumovsko ukazuje zdejší přírodní poklady.
„Tady je pěkný výhled. Odtud vidíte blízké skalní útvary, támhle v dálce Sněžku a Černou horu. Otočíte hlavou a máte na dlani Broumov.“
Základní informace
Co chtějí těžit? Plyn (případně ropa) vznikl z odumřelých organismů, které spolu s bahnem v dávných dobách vytvořily mohutné vrstvy na dně moří a následně byly překryty dalšími sedimenty.
Jak by na to šli? Břidlicový plyn se nachází v hloubce dva kilometry a více. Tam je třeba zapustit svislý vrt. Až dosáhne plynonosné vrstvy, zatočí a směr vrtání je v délce asi jeden kilometr vodorovný. Pak je třeba provést hydraulické štěpení (hydraulic fracturing, zkráceně fracking). Nejprve se v hloubce okolo vrtu speciální trhavinou docílí rozpraskání horniny a pak se pod vysokým tlakem 10 až 100 MPa do vrtu vhání voda s příměsí písku a chemických látek. Jde o antikorozní látky, nemrznoucí směsi, rozpouštědla, lubrikanty a pesticidy. Hornina v podzemí se tímto způsobem na vzdálenost až 100 metrů rozbije, ovšem póry se díky písku neuzavřou.
A kdy proudí plyn? Část tekutiny se podaří vrátit zpět na povrch, následně se potrubím začne nahoru odvádět plyn. Ten se ještě musí upravit a očistit, pak se odvádí nově položeným potrubím do plynovodní sítě. Tento proces se v během životnosti jednoho vrtu, která činí 10 až 30 let, opakuje i 18x.