Budapešť v zimě - dobré důvody, proč ji navštívit

Podle průvodce prý lidé do Budapešti nejezdi kvůli památkám, ale hlavně kvůli její jedinečné atmosféře. To byl také důvod, proč jsme se jeden únorový víkend vypravili s několika přáteli to nevšední kouzlo okusit.

Diskutujte: Která evropská metrolole se nejvíc líbila vám? Napište nám svoje tipy, nahrávejte fotky z cest do fotogalerie.

Mohlo by vás také zajímat: Kde se odehrávají oblíbené filmové scény?

Někdo chce prostě jen ochutnat opravdickou gulášovku od mistrů, jiný touží obdivovat noblesu a honosnost zdejších staveb, mě osobně lákal nejvíc ze všeho relax v termálech. Buďte si jisti, že Budapešť splní téměř všechna vaše přání.

Vítejte v Budapešti

Mohutný Dunaj protéká městem a dělí ho na dvě poloviny. Na západě je to obytná Buda s kopcovitým terénem a na východě pak hustě zastavěná Pešť s mnoha úřady, divadly a hospůdkami. Margaretin ostrov objímaný vodami řeky je pak třešničkou na dortu.

Rybářská bašta

Po příjezdu do Budapešti a ubytování na hostelu se vydáváme na první výlet. Je hodně pod mrakem a fouká. V temných vodách Dunaje plují ledové kry, na nichž se plaví skupinky zašpiněných racků, vypadají vážně. Snad se zítra počasí zlepší, doufáme.
Po nutné zastávce v palačinkárně, která nám přišla do cesty (a spolehlivě zvedla náladu), se odkláníme od břehu a vydáváme se vzhůru k Rybářské baště, o které jsem se nejprve mylně domnívala, že je rybí restaurací – nikoli :-)
Bašta v novorománském stylu byla postavena v letech 1899 až 1905 a nikdy prý nesloužila v obraně města. Její jméno je odvozeno od části zdiva původních městských hradeb, které bývaly ve středověku střeženy cechem rybářů a jež se nacházely poblíž rybího trhu.

Náš tip: Z Rybářské bašty je bezpochyby nejkrásnější výhled na město, které je večer navíc impozantně nasvícené. Tuhle procházku z hlediska romantičnosti trumfne snad jen Paříž.

Jídlo: Večer končíme ve velmi dobře vypadající restauraci, která se specializuje na stejky a opravdu je tu umí. K večeři si dáváme slovenské pivo Zlatý bažant a někteří z nás neodolají lákání číšníka na klasickou místní pálenku.

Centrální tržnice

V sobotu hned po probuzení (a zjištění, že svítí slunce – hurá!) máme naplánovánu návštěvu zdejší proslulé Centrální tržnice, která se nachází v překrásné novogotické budově z konce 19. století. Koupíte tu ovoce, zeleninu (zejména na hory paprik a papriček jsem se vydržela dívat hodně dlouho), ryby, uzenářské lahůdky, sýry či nakládané cibulky a další dobroty.
Ve druhém patře se pak rozprostírá záplava krámků plných tradičního maďarského textilu. Najdete tu krásné originálně vyšívané blůzky (trochu lituji, že jsem si jednu nepořídila), ale i hrůzostrašné bohatě zdobené ubrusy, ze kterých se až točí hlava. Nu, každé zboží má svého kupce a pro turisty to platí dvojnásob :-)

Náš Tip: V Maďarsku se vyplatí koupit si sušenou papriku, její aroma je nedostižné, chuť výraznější a cena přímo bombastická.

Jídlo: Naši návštěvu této nákupní barvami hýřící Mekky uzavíráme obědem v místním bistru a nevolíme nic jiného než tradiční maďarské Lengoše.

Lázně Széchenyi

Rovnou z tržnice míříme do lázní, na které se velmi těším – termály, to je moje a tyhle jsou ke všemu proslulé svojí velikostí i krásou. Lázně byly otevřeny v roce 1881, mají dva velké venkovní bazény obklopené překrásnou historickou budovou, sochami a spoustu menších bazénků i saun v rozsáhlém vnitřním areálu.

Den se zdá být jako na objednávku pro relax právě ve venkovních bazénech. Nebe je bez mráčku, slunce svítí o sto šest a my si ponoření po ramena ve vodě teplé 39 stupňů připadáme jako uprostřed léta. Opalujeme se a musíme konstatovat, že pokud takhle chutná Budapešť, tak to jí máme teda moc rádi :-)

Náš Tip: Návštěvu termálů si prostě a jednoduše nenechejte za žádnou cenu ujít.

Náměstí hrdinů

Dostáváme se sem večer po cestě z lázní. Vše je osvětlené, velkolepé a s nádechem antiky. Střed tohoto náměstí tvoří 36 metrů vysoký sloup, umístěný tady k příležitosti tisíciletého výročí maďarské kolonizace. Je obklopen jezdeckými sochami knížete Arpáda a šesti dalších maďarských knížat. V polokruhu arkád ohraničujících náměstí najdete sochy 14 vládců a dalších klíčových osobností maďarských dějin.

Náš Tip: Při procházce Budapeští vůbec neuklízejte foťák do pouzdra, stále totiž bude na co zaměřovat :-)

Jídlo: Sobotní den uzavírám kachním prsíčkem s bramborovou kaší a hruškovým kompotem. Mé jídlo je skvělé, stejně jako ochutnávka z ostatních talířů.

Parlament

Parlament na břehu Dunaje je svojí rozlohou 18 000 m2 druhou největší budovou parlamentu na světě. Procházku realizujeme dopoledne, v náš poslední den tady.
Monstrózní stavba byla dokončena na konci 19. století, je 268 m dlouhá, 118 m široká, s kupolí vysokou 96 metrů a má neuvěřitelných 691 místností.
Při pohledu na tu velkolepou krásu si připadám jako na výletě v Bradavicích a představuji si honosné taneční sály uvnitř i tajné komnaty a zákoutí ve věžích.

Náš Tip: Budovu parlamentu nejlépe uvidíte a vyfotíte z protilehlého břehu Dunaje.

Jídlo: Z procházky se vydáváme do velmi proslulé Retro kavárny, ve které interiér zdobí všehochuť hraček a předmětů z let 60. - 80. Poznáváme tu spoustu známých a dávno zapomenutých kamarádů z našich dětských pokojíčků, pak si objednáváme výborný guláš a poté báječné kafe.

V Budapešti je prostě hezky!

Manuál na cesty (aneb co je dobré vědět):

Cestovali jsme autobusem, zaplatili cca 1 000 Kč za zpáteční jízdenku z Prahy do Budapešti a za 8 hodin cesty jsme shlédli několik filmů, vypili pár kafí a hezky se zrelaxovali v pohodlných sedadlech.
V Maďarsku se platí forinty (1 Kč = cca 11,5 Ft), které získáte před cestou ve směnárnách hlavně v centru Prahy, klasické banky je bohužel většinou nemají. Přímo na místě vám ale tuhle měnu vyplivne každý bankomat na vaši českou kartu. V restauracích a obchodech se dá převážně platit i eury.
Nocleh v hostelu stojí asi 10 eur na osobu/noc, za které dostanete svoji část palandy + povlečení, k dispozici máte kuchyňku, wc, sprchu, ale i třeba pračku se sušičkou. Jako bonus získáte mnohdy exotické spolubydlící (my se potkali například s chlapíkem z Asie, co se chystal za 7 dní procestovat půl Evropy, vedle nás spala banda mladých Američanek, které o půlnoci vyrážely do víru velkoměsta a vracely se nad ránem). Bydlení v hostelu je zkrátka zábavné a stojí za to ho alespoň jednou v životě vyzkoušet, tak proč ne zrovna v Budapešti :-)
Užívat MHD je tu trochu jako cestování v čase, tramvaje totiž vypadají vyloženě historicky, stejně tak i metro a jeho stanice. Nepřestupní lístek stojí 320 Ft, přestupní pak 490 Ft. V metru u vstupu vám cvaknutou jízdenku vždy zkontroluje přísně vypadající zřízenec (někdy tam stojí i tři). Automaty jsou zdá se právě pouze v metru, takže jsme nechtěně vyzkoušeli i jízdu na černo tramvají - lístek prostě nebylo kde koupit, raději se jimi tedy předzásobte.
Návštěva veřejné toalety stojí 100 - 200 forintů a vyplatí se mít u sebe kovové mince.
Vstup do lázní je vyloženě za kačku, celý den povalování se v teplých bazénech s množstvím nejrůznějších saun vás vyjde asi na 300 Kč (3 500 Ft).
Restaurace a kavárny tu najdete na každém rohu. Dobrý kafe seženete okolo 50 Kč (600 Ft). Večeři, jako je třeba pořádný stejk s pečenými brambory, si můžete vychutnat asi za 300 Kč (3 400 Ft). Za tradiční gulášovku zaplatíte zhruba 80 Kč (1 000 Ft) za langoše, na kterého vám dle vašeho přání naloží všechno možné (a na náš český vkus někdy až nemožné), dáte asi 40 Kč (500 Ft).

((bean:1:10))