Brzy se mě dotkne baby boom

Fejetony na Kafe.cz
Fejetony na Kafe.cz
Zdroj: www.thinkstockphotos.com

Tedy ne že bych se osobně zařadila mezi Španělku Carmen Bousadaovou a Indku Rajo Devi Lohanovou! První zmiňovaná porodila tuším v 68 letech, druhá v 70, to bych tedy měla ještě čas (na obě z nich!)

Budu opět babičkou, po jednadvaceti letech. Když jsem se začala shánět po norských vzorech s motivem zvířátek, koukala na kočárky a vaničky, byla jsem podezírána mými kamarádkami, že se stanu prababičkou.

Ne, má téměř dvacet jedna let stará vnučka mimi nečeká, ani se v nejbližší době nechystá.
Mimi čeká moje mladší dcera.
Mno….mladší….mně už v jejím věku chodilo dítě do tanečních.
Všechno je jinak.
Čím dál častěji se nesnažím rozumět tomu, co se mě bytostně nedotýká.
Jenže mé druhé vnoučátko se mně tedy dotýká.
A jak!!

Jeho rodičové nechtějí vědět pohlaví, prý ho budou znát potom už stále, nechali si překvapení.
Jak to má chudák babička vydržet a jakou barvu má vlastně na svetříky zvolit?
Vzala jsem to zgrutnu, pletu zeleně, na výběr je spousta odstínů, v tom jsem si udělala jasno hned.

  • Budoucí maminka zkrásněla, podle jakési pověry nosí chlapce. Tak jsem s pečlivostí mně vlastní vybrala jméno Hugo. Protože můj vnouček bude buď umělec, herec, automobilový závodník, uznávaný vědec, případně jinak slavný člověk, toto jméno se k němu bude hodit.

Budoucí rodičové obrátili oči k nebi, taktéž budoucí teta (mimochodem, ta tvrdí, že to bude holčička), budoucí sestřenice můj výběr vůbec nekomentovala.
Hugoušek, Hugounek, Hugomír.

  • Mazlím se s tím jménem, štrikujíce na pidisvetříku zeleného králíčka. My sečtělí mu budeme říkat Igo.

Však bude také chytrý, budoucí mamina s ním jezdí přes celou republiku, dodělává magisterské studium. A mimi je hodné, nemá žádné požadavky. To jen já se bojím a v hlavě si sestavuji katastrofické scénáře: Porodila ve vlaku (v trolejbuse, na chodníku !!!).

Nic z toho se neděje. Nastává den D – a nic. Hugouš odmítá opustit místečko, kde je mu tak, jak mu už nikdy nikde nebude. Vždyť to říkám, chytrolín to bude. Doma všechno nachystáno, nažehleno, taška nabalená u dveří. A nic.

  • Vzpomínám, že i já jsem takhle na dcery čekala. Na obě. A když jsem pak přijela do porodnice, sestřička u příjmu mi do stahů říkala: Jo to jste vy, jak sem pořád někdo volá jestli UŽ? Udělejte si v tom pořádek!

Teď je to všechno jinak, jak jsem už podotkla, nosím mobil málem v podprsence a vím, že všechno bude tak, jak to má být.
Neboli v pořádku.

  • Jen jsem se potřebovala svěřit, jak dokáže blbnout babička – čekatelka, i když už to není prvobabičkovství.

Hugoušku, pojď, čekáme, nebo chceš vážně počkat do neděle, kdy má tvoje mamina narozeniny?
Osobně netrvám na jméně ani na pohlaví…… 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky