Blíží se chřipková sezona. Na co si dát pozor?

Zdroj:

Slovo chřipka pochází pravděpodobně ze staročeského výrazu chřípěti, tedy chraptět nebo sípat.

Ve většině ostatních jazyků název tohoto onemocnění vychází z latinského influere - vtékat, vlévat se.

Čeština tak zdůrazňuje příznaky, které jsou v některých ohledech shodné s nachlazením, takže laici nezřídka tyto dvě zásadně odlišné diagnostické jednotky zaměňují a nebezpečnou chřipku podceňují.

Angličtina, francouzština nebo němčina však už v názvu choroby akcentují její šíření, které může mít charakter „potopy“.

Až půl milionu mrtvých

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každoročně chřipková epidemie postihne 5 až 15 procent populace. U tří až pěti milionů osob má infekce závažný průběh a 250 000 až 500 000 jí podlehne.

Chřipkové viry se šíří velice rychle. Jejich mikroskopické částečky se nacházejí v hlenu a slinách – proto lékaři hovoří o kapénkové infekci.

Stačí, když v dopravním prostředku někdo vedle vás zakašle, kýchne či při mluvení prskne. Viry přežívají i několik hodin, takže k přenosu dochází klidně nepřímo: z kliky u dveří, skleničky; významná „líheň“ je třeba klávesnice počítače.

„K nákaze může dojít například i po kontaktu ruky s madlem nákupního vozíku a následně se sliznicí dýchacích cest, například nosní,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. „Svůj zdroj nákazy, tedy člověka, od kterého získáme virus, proto vůbec nemusíme osobně potkat.“

Uvolní cestu dalším infekcím

Pokud se nás virus „chytil“ a náš imunitní systém ho dost razantně nezlikvidoval, poznáme to poměrně rychle. Inkubační doba je 18 až 24 hodin.

„Onemocnění má prudký začátek s horečkou nad 38 °C, leckdy až k 41 °C, bolestmi hlavy, kloubů i svalů a suchým dráždivým kašlem.

Další projevy jsou malátnost, třesavka, nechutenství, někdy se vyskytuje také průjem a zvracení,“ vypočítává Rastislav Maďar. Chřipka na rozdíl od nachlazení přinutí nemocného ulehnout, není schopen normálně fungovat.

Její zákeřnost však spočívá v tom, že organismus oslabí a uvolní cestu dalším infekcím. Svou agresivitou může vyvolat akutní zánět hrtanu, onemocnění plic (17 %) či srdce (34 %), zánět svalů a postižení nervového systému.

„Následná superinfekce jiným patogenem může být smrtelná do čtyřiadvaceti až osmačtyřiceti hodin. První těžká infekce tak může být i poslední,“ varuje lékař.

Zodpovědně ke svému okolí

Chřipka a zejména její komplikace patří k největším zabijákům. Ohroženy jsou hlavně „slabé“ osoby, jejichž organismus se nedokáže agresivním virům bránit - děti, senioři a pacienti s některými onemocněními – diabetici, kardiaci, plicní pacienti, astmatici).

U těchto rizikových skupin se vyskytuje větší procento komplikací a horší, leckdy dramatický průběh má rovněž základní onemocnění.

Očkování je jako nejúčinnější prevence právě proto pro chronicky nemocné a lidi nad 60 let hrazeno ze zdravotního pojištění.

Vakcinací člověk chrání před potenciálně závažnou infekcí nejen své vlastní zdraví, ale chová se odpovědně i ke svému okolí, zejména k osobám, které zatím nebyly nebo nemůžou být očkovány. Manžel tak může chránit svou těhotnou ženu, prarodiče vnuky,“ říká Rastislav Maďar.

„Očkovat by se měli nechat i lidé pohybující se často v přelidněných prostorách, což jsou vlastně všichni, kteří používají hromadnou dopravu, riziková povolání jako třeba zdravotníci nebo učitelé, ale také například cestovatelé do exotických zemí,“ vypočítává Rastislav Maďar.

Čtěte také:

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky