Oprospěšnosti či škodlivosti odříznutí kousku kůže na penisu se vedou debaty odedávna. Byly doby, kdy mohl rozhodovat o životě a smrti. Svým způsobem tak může činit i dnes: obřezaní muži mají mnohem menší pravděpodobnost, že se při sexu nakazí HIV.

Současná debata je však hlavně o tom, zda je obřízka provedená na malém dítěti zákonná a zda nejde o porušování lidských práv.

Židé jako muslimové

Schválně si tipněte, kolik mužů ve věku 15 a více let chodí po světě bez předkožky. Jestli jste hádali 670 milionů, pak je to správně, tedy podle údajů Světové zdravotnické organizace. V dané věkové kategorii jde asi o třetinu mužů.

Pro některé části světa je mužská, a místy bohužel i ženská, obřízka samozřejmostí (všechny muslimské země a Izrael, do značné míry i USA, Austrálie, části Afriky a jihovýchodní Asie). Evropa je v tomto směru velmi zdrženlivá.

Nikdy se nepodařilo zjistit, kterou kulturu tato drobná operace napadla jako první. Obřezané jsou už egyptské mumie, dějepisec Hérodotos ovšem soudí, že se to Egypťané naučili od jiného, už neznámého, národa. Nevíme ani pořádně, z jakého důvodu se těch pár centimetrů kůže muselo a musí odstraňovat (viz rámeček Proč se vlastně dělá?).

Jasné ale je, že kolem obřízky (učeně cirkumcize) nepřestává být dusno. Letos v červnu Zemský soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že „nábožensky zdůvodněná obřízka chlapců je nepřípustné ublížení na zdraví“. Tím silně podpořil turistiku do Turecka -davy německých Turků rázem začaly vyjíždět za nerušenou slavností obřízky svých synů.

Existují (africké) studie, podle nichž má obřezaný muž při styku s nakaženou ženou až o 80 % menší riziko získání HIV než neobřezaný (pro ženy nemá mužská obřízka žádný pozitivní efekt, pro homosexuály zřejmě také ne). Realistické hlasy sice upozorňují, že by se stejného efektu dalo daleko levněji dosáhnout spojením pohlavní střídmosti a používání kondomů, jenže obřízka jako by vše řešila lépe a rychleji.

Také v USA se cirkumcize dostala před soud. Ten v San Francisku se ale postavil na její stranu, byť tak rodiče, kteří využijí práva nechat syny obřezat, vystavil jejich možným žalobám v budoucnu. Zpětná rekonstrukce předkožky je totiž mnohem náročnější zákrok (často nemožný) než její uříznutí.

Američtí pediatři spočítali, že by snížení počtu prováděných obřízek na polovinu stálo zemi v příštích letech na nákladech za léčbu neobřezaných mužů čtyři miliardy dolarů navíc. Úplně smetli ze stolu argument, že obřezaný muž přichází o část potěšení ze sexu: kus jeho citlivé tkáně zmizí a tím obnažená místa zhrubnou přímým třením o oděv.

„Tento efekt je velmi individuální, dosud nebyla prokázána jeho souvislost s cirkumcizí,“ soudí pediatři. „Naopak podle studií obřezaní muži méně trpí sexuálními dysfunkcemi a jejich intimní život je pestřejší.“

Počkáme si, až vyrostou

V čase dokonalé hygieny se úkon typu obřízky zdá zbytečný, zvláště když psychologové varují, že bolest s ním spojená může narušit vývoj dítěte (jiní psychologové ji ale považují za stejně malou jako bolest při očkování). Na druhé straně lze pochopit, že jde o úkon důležitý z hlediska tradice, kvůli udržení nějakého lidského společenství.

Také se vám střet tradice a moderní doby zdá být bezvýchodný? Není tomu tak. Moudří židé i muslimové přišli s elegantním a všestranně výhodným řešením. Jejich chlapečkům se v řádný čas provede pouze symbolická obřízka! Zda budou chtít i skutečnou, to si rozhodnou sami, až budou dospělí. No není to chytře vymyšlené? Jenže dobré nápady tohoto druhu obvykle zaniknou v řevu z ulice…