„Jsou všude, ať už v MHD, v parcích, nebo pouze v místní samoobsluze. Pořád si stěžují na nízké důchody, simulují různé pohybové handicapy, avšak jakmile za nimi zaklapnou dveře bytu, důchodci zahodí hole, otevřou drahou láhev a zamíří k nejnovějšímu PC, kde si vydrží hodiny a hodiny stěžovat na svou chudobu.

Naším cílem je zredukování důchodů, zrušení různých slev a výhod pro důchodce a mnoho dalších věcí, jež si důchodci nezaslouží vzhledem k tomu, jak obrovsky náš stát zadlužují a přitom vůbec nepracují,“ uvádí se s pravopisnými chybami na profilu. Kdo ho vytvořil, těžko říct. Ani nakolik tato slova bere autor vážně.

Fakt je ale ten, že na stránkách se rozjela diskuze převážně mladých žen. V příspěvcích je například komentář ke zprávě, že v Praze demonstrovali důchodci proti vládním opatřením: „Si dělaj srandu, ne? Už takhle žijou z našich daní a ještě se jim furt něco nelíbí,“ uvádí podle fotografie mladá a celkem pohledná žena.

Sami autoři stránek si v některém z komentářů stěžují, že už byli dokonce na policii a nějakou dobu si pobyli ve vazbě. Opravdu jim to stojí za to? Jiná žena k tomu v komentářích profilu píše: „Nechápu, o co vám jde? O provokaci? Bože, měli byste se všichni jít ubytovat do Bohnic a už nikdy nevyjít ven. Vy nikoho nezajímáte!“

Poprask kolem hokeje

Velký odpor vzbudil profil, který se na internetu objevil v den semifinálového utkání mistrovství světa v ledním hokeji mezi Českou republikou a Slovenskem. Po prohře našinců se doslova modlil za pád letadla se slovenským hokejovým týmem!

„Klečel jsem hodinu před ikonou Ježiše Krista a říkal si: Božíčku na nebíčku, ať Slovákům začnou padat letadla a v letadlech hořet Demitrové. A jako rituální oběť musím obětovat život nějakýho Slováka.

Takže všichni modlící se, za každou slovenskou rituální oběť, spadne slovenské letadlo. Jdeme do toho. Čím víc se budeme modlit, tím míň bude Slováků,“ psal člověk, jenž se podepsal jako Váš věřící Matěj.

Slova a přání jsou to nechutná. Vznikla řada protistránek a protestů, zasáhnout musela i policie. Případem se zabýval odbor informační kriminality, profil byl zablokován. Nicméně k poselství stránek se stačilo přihlásit skoro 1 400 lidí. Doufejme, že jen z poněkud zvráceného smyslu pro legraci. Mnozí svou podporu ohavnostem ochotně vyjadřují díky pocitu anonymity, který internet zdánlivě poskytuje.

Ve skutečnosti a pod svým jménem by se totiž k něčemu tak zvrhlému nehlásili. Měli by ale mít na paměti, že síť zcela anonymní není! Ukázal to nedávno případ Britky Nicol Brooksové: na její identitu si pachatel vytvořil na Facebooku falešný profil a pod jejím jménem umísťoval na síť urážlivé a pedofilní komentáře. Britský soud následně nařídil odkrytí identity pachatele a viník byl vypátrán.

Práce trollů

Tak se označují jedinci, kteří přes on-line diskuze, chaty či blogy zesměšňují smrt nebo zločiny. Dají se tak označit i uživatelé internetu, kteří tvoří kontroverzní profily. Hranice mezi tím, co je „jen“ legrace a co už je odporné, je totiž tenká. Nejprve se často objevovaly jejich diskuzní příspěvky pod články týkající se zpráv o neštěstí, vraždě, autonehodě a smrti. Trollové postupně útočili i na celé stránky věnované chmurným tématům. Mají za cíl jít proti většinovému názoru a také prý provokováním bojují proti lidské hlouposti. Přitom má jít o recesi. Přečteme-li si jejich komentáře, působí to tak, že se snaží být originální právě chválou hnusu. Jejich filozofii vystihuje vyjádření jednoho z nich: „Všichni jste svině! A proto vás mám rád!“ Podle encyklopedie Wikipedie jsou dva možné přístupy k trollování: buď proti němu bojovat odporem, nebo je naopak ignorovat a tím trolla porazit, protože bez odezvy ho provokace přestane bavit.
Někteří trollové ale možná oprávněně poukazují na posedlost dramatizovat smutek v případě skonu mediálně známých osobností. Upozorňují, že pro spoustu uživatelů internetu je in truchlit nad neštěstím, které se jich netýká, a jejich smutek tak nebývá upřímný. Mnoho profilů tragédie naopak využívá ke svému zviditelnění.