7 největších záhad vesmíru

Zdroj:

Stále nám píšete, ať se více zaměříme na mimozemská témata. A proto vám přinášíme podivuhodnosti, o kterých se diskutuje nejvíce.

1. Tunguz: výbuch bez kráteru

V roce 1908 došlo nad ruskou Sibiří k výbuchu, jenž zničil 80 milionů stromů na rozloze 2000 km2. Ohromnou zář nad obzorem pozorovali lidé až v Evropě. Místo bylo téměř neobydleno, a tak si tato událost nevyžádala žádné oběti. Co se ale tehdy stalo? Nebyl nalezen žádný kráter a dopad velkého meteoritu vědci vyloučili. Objevily se nejrůznější konspirační teorie; nejpravděpodobnější vysvětlení je výbuch menší planetky těsně nad zemským povrchem.

2. Slunce hřeje, kde chce

Kosmická sonda Ulysses vyrazila pozorovat Slunce v roce 1990. Mimo jiné zjistila, že jižní pól naší mateřské hvězdy je chladnější než severní. Za podstatu problému zatím vědci považují odlišnou strukturu obou oblastí.

3. Rozdílný Mars

Na severní polokouli Rudé planety jsou nížiny, na jižní vysočiny. Původně se astronomové domnívali, že je za vším obrovský kráter vyhloubený při dávné kolizi planety s cizím tělesem. Nyní se však vynořují teorie předpokládající existenci velké nížiny o průměru až 2700 km, která se začala postupně měnit.

4. Atypická osa Uranu

Osa Uranu je vůči rovině kolmé k rovině ekliptiky nakloněna o úhel 98°: vždy 42 let tak sluneční paprsky přímo dopadají pouze na severní nebo jižní oblasti planety. Je tomu tak snad proto, že se Uran střetl s cizím objektem v počátcích existence sluneční soustavy? Nebo na něj působí gravitace Jupiteru a Saturnu?

5. Titan má atmosféru

Saturnův měsíc Titan má atmosféru, kterou u jiných jeho kolegů nenajdeme. Až další průzkumy ukážou, zda je právem považován za velkou laboratoř života…

6. Slunce mate teplem

Člověk by logicky předpokládal, že čím blíže bude Slunci, tím vyšší naměří teplotu. Ale není tomu tak: teplota sluneční koróny je 1 500 000 K, teplota sluneční fotosféry (atmosféry u středu Slunce), je „jen“ 6 000 K. Na vině je zřejmě magnetické pole naší mateřské hvězdy.

7. Prach z dávných dob

Analýza zrnek prachu z komety Wild-2 v roce 2006 ukázala, že vznikala při teplotách okolo 1000 °C. Jak je to možné, když komety pocházejí z nejchladnějších oblastí sluneční soustavy? Mohly snad zrnka vzniknout před 4,6 miliardami let poblíž formujícího se Slunce? Ale jak se pak dostala až k nám?

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky