Kdy padlo rozhodnutí být profi keramikem a co jste pro to musela změnit / udělat?
Rozhodnutí padlo hned po ukončení školy. Pokoušela jsem se tvořit vlastní výrobky a zároveň jsem učila v Domě dětí keramiku, abych se vůbec uživila. Byla to pěkná fuška. Těch omylů, nepovedených a rozbitých výrobků… Byly slzy a přišlo i rozhodnutí skončit, ale nějak se to vždy zlomilo a vytrvala jsem. Pomohli mi rodiče i někteří zákazníci, kteří výrobky pochválili a utvrzovali mě, že to má smysl. Pomalý postup byl vidět, i když to bylo spíš ve vlnách. Pomohlo „zabejčit se„ a také jsem si neuměla představit, že bych šla dělat do kanceláře a ťukala do počítače. Vždycky, když něco takového hrozilo, jsem chytla paniku,že to tedy musí jít
Co je Vaší nejoblíbenější činností v keramické dílně?
Na keramice je fajn, že se z ní nemusí stát rutina, tedy aspoň pro mě. Baví mě točit na kruhu, pak výrobky po lehkém usušení obtáčet. To je hodně zábavné, když lítají proužky hlíny od nástroje - očka.
Asi ale nejtvořivější činností je pak malování na přežahnutý (jednou vypálený) výrobek. Baví mě vymýšlet nové dekory i tvary, abych neustrnula ve vývoji jen u těch kruhových a posouvala se také někam dál.
Vyndávání hotových výrobků z pece je také pořád dobrodružství, nebo spíš až adrenalín. Povede se, nepovede? Nikdy dopředu nevíte.
I užitná keramika může být krásnou estetickou ozdobou. Jak s touhle myšlenkou pracujete Vy?
Na keramice mě baví, že může být užitková a zároveň do ní můžu trochu promítnout výtvarno. Nejlépe, když se povede, aby obě složky byly vyrovnané.
Dobře udělaná keramika je opravdu mnohotvárná. Ráda třeba modeluji formy do trouby na nejrůznější pečení. A líbí se mi, že je zákazníci používají i jako dekoraci na zeď. Připomíná mi to staré časy a je to hezké. Obecně jsem ale radši, když se mé výrobky používají a nepráší se na ně.
A jak Vám v práci pomáhá Fler?
Fler mě nadchnul a rozhodně mi otevřel dveře ke spoustě zákazníků. Je to komunita podobně smýšlejících lidí, kde se cítíte fajn.
Keramika Petry Raisové