Se zářijovým začátkem topné sezony jsme se pustili do větších nákupů

Přestože agenturou Bloomberg oslovení experti, kteří byli jak z Česka, tak ze zahraničí, očekávali během měsíce září pokles v maloobchodních tržbách, opak byl nakonec pravdou. Jak informoval Lukáš Kovanda, hlavní ekonomom Trinity Bank, meziročně vykazují zářijové maloobchodní tržby pokles o 5,6 %. Ovšem expertní odhady těch nejodvážnějších analytiků se pohybovaly okolo 7,8 % (pokles). Proč? Protože i předtím v červenci a v srpnu výdaje Čechů na běžné nákupy postupně klesaly.

Zářijové nákupy se nesly ve znamení léků a zdravotnických potřeb

Zatímco se během září 2022 (ve srovnání se zářím 2021) výrazně snížila naše poptávka po výrobcích pro domácnost a po elektronice, naopak se navýšily nákupy v oblasti péče o zdraví - dokonce i po očištění maloobchodních tržeb o inflaci.

Nákupy vybavení do domácnosti poklesly od loňského září o cirka 10 %, obrat obchodníků v prodeji mobilů, počítačů a další spotřební elektroniky klesl od září 2021 o zhruba 8 %. I tato čísla jsou očištěna o inflaci.

Výdaje narostly v oblasti kosmetiky, oděvů, obuvi nebo sportovního vybavení. Analytici se však domnívají, že je to tím, že: „loni v první polovině roku ještě panovaly restrikce související s šířením covidové pandemie, které v důsledku omezovaly výdaje Čechů za dané zboží“. Srovnávací základna roku 2021 je v této oblasti zkrátka nižší.

Kamenné obchody slaví návrat zákazníků

Pokles nákupů zboží přes internet a jejich nárůst v obchodech kamenných také ukazuje, že jsme jako zákazníci rádi za odeznění pandemie a možnost vrátit se do kamenných obchodů. Ale ani návrat do prodejen nepomohl elektronice či potravinám - tam obchodníci čelí meziročnímu poklesu. Experti očekávají, že za celý letošní rok je nutné počítat s poklesem tržeb maloobchodníků o cirka 2,2 %.

Že bylo září odlišné od původních odhadů, je pravděpodobně dáno teplým počasím ve druhé polovině měsíce. Zahájení topné sezony mohli lidé odložit, což zlepšilo jejich spotřebitelskou náladu. Tak je ostatně nejhorší od roku 2003, kdy se s jejím měřením vůbec začalo.

Dobrou kondici českých peněženek zatím potvrzují i dlužnické registry

Koncem září 2022 měly české domácnosti vypůjčeno 3,15 bilionu korun, jak uvádí Barometr úvěrového trhu. Z toho 2,62 bilionu Kč v hypotékách a úvěrech ze stavebního spoření. Zbylých 528,8 mld. Kč tvoří spotřební půjčky od bank a nebankovních společností.

Dlužnické registry reportují i výši ohroženého dluhu, což jsou půjčky s prodlením ve splácení delším než 3 měsíce. U hypoték se podařilo, ve srovnání se zářím 2021, snížit ohrožený dluh o 18,1 %, v absolutním vyjádření jde o 5,1 mld. Kč. U nebankovních půjček se však začaly projevovat první potíže: objem ohroženého dluhu stoupl o 0,6 %, což je 137 mil. Kč.

Prodlení se objevuje především u nebankovních půjček

Ze statistik sdružení SOLUS vyplývá, že problémy se splácením začínají narůstat především v oblasti nebankovních půjček. Důvodem jsou s největší pravděpodobností rapidně rostoucí zálohy na energie.

V posledních letech se totiž trvale dařilo snižovat objem půjček v prodlení se splácením - trend byl dokonce dlouhodobý. Lidé si stále více zvykají na možnosti porovnat si nebankovní půjčky na jednom místě a vybrat tu, na jejíž splácení budou mít dostatek sil. Jenže skokové zvýšení cen energií a paralyzující inflaci ještě před rokem neočekávali. A pokud splácejí několikaletou nebankovní půjčku, dostali se letos do problémů, aniž by je zavinili špatným odhadem své schopnosti splácet.

To stejné se týká poskytovatelů. Ani oni nemohli skokové zvýšení výdajů u svých žadatelů očekávat a zahrnout do posouzení úvěruschopnosti. Problémy se splácením bankovních úvěrů můžeme brzy také očekávat, jak předpovídá Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS: „Potíže s úhradou závazků začínají obvykle u menších dluhů a služeb, až později se přelévají na větší úvěry či hypotéky“.