Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vybrala do každoročního boje o Cenu americké filmové akademie Oscar film Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Akademici hlasovali v první polovině září. Nominace od ČFTA zařadí Nabarvené ptáče do listu několika desítek nominovaných národních filmů, poté z něj budou konečnou pětku vybírat američtí akademici. Film měl světovou premiéru v Hlavní soutěži prestižního benátského festivalu. Od 12. září je v českých kinech. Nejprestižnější filmová ocenění Oscar se budou udílet 9. února 2020 v Los Angeles. Film určitě není bez šancí, o víkendu snímek zařadil prestižní magazín Hollywood Reporter do výběru dvaceti nejlepších festivalových filmů letošního podzimu.
Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zabývající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Kontroverze vyvolává i Marhoulova filmová adaptace: „Jakmile jsem knihu v roce 2006 přečetl, věděl jsem, že ji chci natočit. Od roku 2008 jsem tomu pak podřídil veškeré úsilí,” říká Václav Marhoul, který napsal scénář, film režíroval i produkoval, a dodává: „Stojím si za každou vteřinou filmu, nejsou tam žádné kompromisy. A jsem rád, že touto cestou se mnou prošli bez zaváhání všichni, kdo na něm mají podíl. Od geniálního kameramana Vladimíra Smutného až po Harveyho Keitela či Stellana Skarsgårda.”
Natáčení filmu Nabarvené ptáče probíhalo průběžně po dobu 16 měsíců na celkem 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku. Obnášelo přesně 100 filmovacích dnů s realizací 263 scénářových obrazů s 1520 záběry, na jejichž obsahové naplnění padlo celkem 3531 klapek. Hlavní dětskou roli ztvárnil Petr Kotlár. V mezinárodním obsazení pak najdeme herce jako Udo Kier, Michaela Doležalová, Zdeněk Pecha, Lech Dyblik, Jitka Čvančarová, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel, Julian Sands, Júlia Valentová, Aleksej Kravčenko, Barry Pepper a další. Stěžejní je i role kameramana Vladimíra Smutného, který snímek natočil na 35milimetrový černobílý filmový materiál.
Dosud se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších filmů získalo nominace americké Akademie filmového umění a věd: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později. Po druhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.
KONDICE
