Nová krušovická Šalanda v Praze-Řepích nevznikla na „zelené louce“. Na stejném místě Línovi podnikají už od roku 1991, kdy celou budovu privatizovali. Vznikla zde hospoda, která je v provozu dodnes. Bývalou vinárnu pak vloni o prázdninách rekonstruovali na Šalandu. „S Krušovicemi spolupracuji celou dobu, teď jsem chtěl hostům nabídnout něco nového. Projekt nových Šaland mě lákal, tak jsme šli do toho a vybudovali jsme ji za deset týdnů. Taky jsme tady byli se synem od rána do večera! Spravovalo se všechno, voda, elektřina. Výsledek se mi moc líbí – třeba dlouhé lavice z masivního dřeva, všechno je prosklené, světlé. A líbí se to i hostům. Velká deviza je to, že je naše Šalanda jako jediná na sídlišti nekuřácká. To lidé velmi oceňují,“ přiblížil okolnosti vzniku nové Šalandy Petr Lín.

Hosté Šalandu vyhledávají kvůli skvělému pivu – táhne tanková krušovická Desítka, chutná však i nefiltrovaná jedenáctka Mušketýr. Celkem je zde na čepu sedm druhů piv. Do Šalandy se ale chodí i na vyhlášenou svíčkovou s domácími knedlíky, dále paštiku, jejíž recept je rodinný po dědečkovi řezníkovi, chutná i zelňačka, žebra či tatarák. Jídlo v Šalandě nabízejí za rozumné ceny. Lidé se rádi vracejí a často je úplně plno. Zejména v pátek a v sobotu to bez rezervace nejde.

Do rodinného týmu patří hlava rodiny – vyučený kuchař Petr Lín, který uvedené speciality vaří. V kuchyni mu pomáhá manželka Renáta. Ta pere i prádlo, aby zkrátka dobře vypadalo, a obstarává část kancelářských prací. Syn Jakub je manažer, má vysokou školu hotelovou, proto zajišťuje komunikaci, dělá vše kolem počítače a má na starosti jedenáct zaměstnanců. Nejmladší syn Sebastian je za výčepem a také pomáhá v provozu. „Když dělá šéf, dělají i zaměstnanci. To platí univerzálně, nejen v restauraci,“ odpověděl závěrem Petr Lín na otázku, jak lze skloubit dohromady rodinnou firmu a práci všech dalších zaměstnanců podniku.

Koncept restaurací Šalanda prošel v loňském roce velkou změnou. Zatímco dříve sázel na návrat do období první republiky, nyní chce hostům přiblížit zejména vlastní výrobu a čepování čerstvého piva z tanku, které si stále častěji žádají. „Koncept unikátně představuje pivní hospodářství, které umožňuje nabídnout to nejkvalitnější pivo z tanků. Klíčovým rituálem je jeho čepování ze speciálního kohoutu do mázu, tedy nerezového korbelu,“ konstatoval vedoucí rozvoje obchodu společnosti HEINEKEN Ladislav Pospíšil. Nově vznikající Šalandy představují i inovativní design za použití tradičních materiálů – například fortelných dubových stolů a lavic či nerezu. Pivní nerezové tanky jsou umístěny na očích v proskleném boxu, monumentální výčep se pyšní krušovickou královskou korunkou. Velkou zajímavostí je ruční kresba procesu výroby krušovického piva od sladu až po konzumaci v Šalandě.

Krušovice byly jako jediný pivovar u nás po sto let ve vlastnictví české královské koruny, když ho v roce 1583 koupil král český a císař římský Rudolf II. Od té doby zde krušovičtí sládci vaří pivo bez přerušení. Do portfolia krušovického pivovaru patří především královská Desítka a Dvanáctka, které jsou na přání spotřebitelů vařeny podle dobových receptur z osmdesátých let 20. století. Součástí portfolia jsou také Krušovice Černé a Krušovice Pšeničné. Krušovická piva pravidelně vyhrávají prestižní degustační soutěže doma i v zahraničí. Výrazným úspěchem se v roce 2013 staly stříbrné medaile pro Desítku a Dvanáctku ze soutěže Monde Selection – Quality Award. Na soutěži Dočesná v Žatci obsadila krušovická piva všechny tři medailové příčky ve svých kategoriích. Krušovická Dvanáctka a Krušovice Černé se dále pyšní stříbrem z degustační soutěže Pivo České republiky 2015. V tomtéž roce získala značka Krušovice Pšeničné stříbrnou medaili na prestižní soutěži Zlatá pivní pečeť, na třetí příčce se umístily Krušovice Černé. Pivovar je známý i svými exkurzemi, v roce 2014 přivítal přes 50 000 návštěvníků. Pravidelně také pořádá i speciální exkurze a kurzy pivního sommeliérství pro opravdové pivní znalce.