Živnostenský list nebo hlavní pracovní poměr - Co je lepší?

Živnostenský list nebo hlavní pracovní poměr - Co je lepší?
Živnostenský list nebo hlavní pracovní poměr - Co je lepší?
Zdroj: Isifa.com

Váháte mezi živnostenským listem nebo hlavním pracovním poměrem? Při shánění místa může být „živnosťák“ nebo ochota pracovat jako OSVČ výhodou oproti uchazečům hledajícím práci jen na pevný úvazek.

Diskutujte: Na jaká úskalí jste narazili poslední dobou při hledání nového zaměstnání?

Počet majitelů živnostenského oprávnění se v České republice dlouhodobě pohybuje kolem jednoho milionu. Živnostníci tak představují až pětinu všech českých pracujících. Neznamená to však, že všichni podnikají.

Někteří jsou v podstatě „zaměstnáni“, jen mají se zaměstnavatelem jiný smluvní vztah než klasický plný úvazek v zaměstnaneckém poměru. Další jsou skutečně zaměstnáni v plném úvazku, ale na živnostenský list si přivydělávají ve vedlejší činnosti.

Pro mnoho firem, především těch specializovaných na sezonní práce a s menším počtem zaměstnanců, je zaměstnávání „externích spolupracovníků“, živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nutností, pokud chtějí uspět v tvrdém konkurenčním prostředí.

Živnostenský list nebo hlavní pracovní poměr - Co je lepší?

Na druhé straně pro takto najímané živnostníky je výhodné, že si mohou nemálo věcí započítat do nákladů snížit si tak základ pro odvod daně ze zisku i platby na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud mu však nevadí, že tyto dnešní vyšší zisky se mu v budoucnosti projeví v nižší penzi od státu. Je proto rozumné mít penzijní připojištění, zkrátka včas myslet na stáří. Ačkoli s jistou dávkou pesimismu můžeme samozřejmě mít pochybnosti, jestli vzhledem ke zhoršující se krizi v Evropě budou mít ještě státy za dvacet nebo čtyřicet let nějaké peníze na penze…

Kde se vzal ŠVARCSYSTÉM

Systém „zaměstnávání na IČO“ byl nazván po Bohumilu Švarcovi, benešovském podnikateli ve stavebnictví. Ve své firmě propustil všechny zaměstnance, pomohl jim zřídit si živnostenské oprávnění a poté s nimi uzavřel běžné dodavatelské smlouvy.

Zaměstnancům platil stejně jako dříve, nemusel však za ně platit vysoké povinné odvody ze mzdy, které zaměstnavatel odvádí za zaměstnance státu. Také jeho „zaměstnanci“ si na živnostenské listy díky odpočtům od daní přišli většinou na lepší čisté příjmy než dříve.

Jenže nápad, jak zlevnit pracovní sílu, se znelíbil politikům a ti na podnikatele poslali své úředníky. Bohumil Švarc byl popohnán před soud a nakonec byl odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody za to, že prý neodváděl daň ze mzdy svých zaměstnanců. Nakonec si odseděl devět měsíců.

V současnosti je švarcsystém provozován pod honosnějším cizím slovem, jako tzv. outsourcing. Znamená to, že firma si na činnosti, které potřebuje ke svému provozu, ale nejsou předmětem jejího podnikání, najímá externí subjekty. Outsourcing je plošně provozován ve stavebnictví, službách a v dalších oborech. Služby takových „živnostníků“ dnes hojně využívají i nadnárodní společnosti a nevyhýbá se jim už ani státní správa.

Kolik je u nás živnostníků?

Počty vydaných a platných živnostenských oprávnění v roce 2011 (zaokrouhleno na tisíce)

  • Praha 541 000
  • Středočeský kraj 355 000
  • Jihomoravský kraj 332 000
  • Moravskoslezský kraj 291 000
  • Ústecký kraj 199 000
  • Jihočeský kraj 180 000
  • Zlínský kraj 162 000
  • Plzeňský kraj 162 000
  • Olomoucký kraj 157 000
  • Královéhradecký kraj 156 000
  • Liberecký kraj 134 000
  • Pardubický kraj 133 000
  • Kraj Vysočina 121 000
  • Karlovarský kraj 88 000

Podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Živnostenský list nebo hlavní pracovní poměr - Co je lepší?

Výhody a nevýhody švarcsystému

+ nižší náklady a tedy i větší konkurenceschopnost pro zaměstnavatele (živnostník leckdy pracuje se svými prostředky a nástroji)
+ živnostník si může do daňového základu započítávat veškeré možné náklady (nákup vybavení, elektroniky, jízdy autem atd.)
+ vztah lze kdykoliv ukončit z obou stran bez postihu, nemusí se hledat výpovědní důvody, pokud nejsou uvedeny ve smlouvě
- „zaměstnanec“ nemá nárok na dovolenou, odměny, benefity, pokud není jeho volno i s případnou náhradou, upraveno ve smlouvě
- v případě ukončení vztahu nemá „zaměstnanec“ nárok na odstupné, pokud ho nemá předem zajištěno ve smlouvě

Výhody a nevýhody stálého pracovního poměru

+ zaměstnanec je chráněn zákoníkem práce
+ ze zákona má automaticky nárok na dovolenou, ošetřování dětí, odstupné, nemocenskou
+ většinou má stálou pracovní doba
+ pracovní prostředky a pomůcky poskytuje zaměstnavatel
- pro zaměstnavatele vyšší odvody do státní pokladny, tedy menší konkurenceschopnost, v krizi větší riziko krachu firmy
- složitější a méně pružná možnost změny místa a firmy

Další užitečné informace se dozvíte v pravidelné rubrice Finance týdeníku Vlasta.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky