Podoba

Většinou byly neúspěšné a děti ve vývoji značně pokulhávaly. Cesta za věrnou napodobeninou mateřského mléka byla trnem v oku lékařům upozorňujícím na hazard se zdravím, a nedostupná pro pracovníky laboratoří, kteří si nemohli dovolit nákladné pokusy s nejistým výsledkem.

Marná snaha

Kravské mléko obsahuje mnohem více kaseinu a méně cukru než mateřské mléko. Rozdíl se vyrovnával ředěním vodou a doslazováním rafinovaným cukrem. Ani jedno nebylo pro dětský organismus dobře stravitelné, o neupraveném mléce bez pasterizace nemluvě. Do sterilizace byly vkládány velké naděje. Vědci dosáhli potravy bez mikrobů a bakterií a náhražka se téměř vyrovnala té, kterou dostává dítě přímo od matky. Po několika měsících testování ale došli k závěru, že děti na sterilizovaném mléce velice špatně vzdorují infekčním nemocem a jejich zdraví chátrá.

Pokusy

V roce 1902 vyšlo najevo, že kravské mléko bez úprav je pro dětskou výživu zcela nevhodné. Dnes se sice používá, ale musí projít náročným procesem, aby ho drobci dokázali strávit bez problémů. Mléko totiž obsahuje fermenty, které se druh od druhu liší.

Mateřské mléko má v sobě fermenty dvojí. První přeměňují tuk na glycerin, druhé škrob na cukr. Většina mlék zvládá jen "čarování" s cukrem. Jediné, které vyčnívá, je osličí mléko. To splňuje i ty nejpřísnější požadavky na dětskou výživu, nezpůsobuje bolení a zabraňuje špatnému štěpení. Do té doby ale stála tato zvířata stranou. Ke stejnému výsledku se došlo i přidáváním vajec, masa a naklíčeného ječmene do píce pro zvířata.

I přes dostupnost velmi kvalitních náhražek mateřského mléka je kojení na vrcholu. O jeho prospěšnosti není pochyb. V galerii najdete odvážné maminky, které se nebojí nakrmit své dítě i v plném provozu.