Zdena (32): Matka touží, abych místo bratra zemřela JÁ!

Jirka byl pro mne vším! Byl jen o rok starší, a proto jsme si hodně rozuměli. Trávili jsme spolu každou chvilku. A pak zemřel...

Bylo mu šestnáct, když mu lékaři diagnostikovali leukémii. Než onemocněl, byl to kluk plný energie, který vnášel dobrou náladu, kamkoli přišel. Pak začal být unavený a občas i hodně vyčerpaný, ale přičítali jsme to jeho sportovním aktivitám a taky škole. První ročník gymnázia pro Jirku znamenal velkou změnu a učení měl opravdu hodně.

Mononukleóza to nebyla...

Když mu ale bez příčiny začala téct krev z nosu, bolelo ho břicho a zvětšily se mu mízní uzliny, šla s ním máma k obvodní lékařce. Mysleli jsme, že má mononukleózu, ale doktorka ho poslala na odborné vyšetření do nemocnice. Bráchovi odebrali vzorek kostní dřeně a ortel byl jasný: akutní leukémie! Pro všechny to byla hrozná rána, máma se nervově zhroutila, ale brácha se po prvním šoku dal neuvěřitelně rychle dohromady. Místo, aby se sesypal, dodával naději nám. Po chemoterapii se sice cítil bídně, zvracel a všechno ho bolelo, ale sotva se mu udělalo lépe, zase vtipkoval a dokonce se učil, snažil se udržet krok se svými spolužáky, aby nemusel opakovat ročník.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování najdete v další kapitole, klikněte na šipku.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek