V období, kdy teplota klesá hluboko pod bod mrazu, sice zpravidla nedochází k velkým epidemiím chřipek, zato se projevují nemoci spojené s prochladnutím. I obyčejná rýma se může rychle změnit ve vleklé onemocnění. Jen si vzpomeňte, jak často se strachujeme o zdraví svých dětí, když si stěžují na bolest v uších. Zánět středního ucha je asi nejčastější nemoc, která nás v této souvislosti napadne. „Akutní zánět středouší je častým onemocněním hlavně u dětí ve věku od 3 měsíců až do 8 let. Jeho výskyt je často v dětství spojen především se zvětšenou nosní mandlí,“ říká MUDr. Maja Stříteská, která dlouhodobě spolupracuje s portálem lekari-online.cz.

Podstata nemoci

„Podstatou nemoci je nesprávná funkce Eustachovy tuby, která špatně ventiluje středouší. Tím dochází k podtlaku ve středouší, při zánětlivém procesu v nosohltanu tak může dojít k přenesení infekce z nosohltanu směrem do středouší a vzniká tak virový či bakteriální zánět středouší,“ vysvětluje doktorka Stříteská.

Jak zánětu předcházet?

Lékařka doporučuje dbát především na to, aby děti byly v tomto počasí teple oblečeny, zapomínat bychom určitě neměli především na čepici a šálu volně přes ústa, aby dítě nevdechovalo zbytečně mrazivý vzduch. Doma je důležité zvlhčovat vzduch, nepřetápět, při rýmě na noc polohovat postýlku, ale nejdůležitější je učit dítě správně smrkat, či ihned při rýmě odsávat z nosíku.

Když se přidá bolest ucha…

„Typický průběh je, že po několika málo dnech rýmy (někdy hned s nástupem rýmy), zhoršeného dýchání nosem, teploty a neprospívání, začne dítě bolet ucho. U zcela malých dětí, které ještě neumějí své bolesti popsat, patří k varovným signálům to, že je dítě neklidné, plačtivé, tahá si za ouško, lehá si na něj, v noci nespí a pláče. Většinou se bolest stupňuje během dne spolu s teplotou a večer dosahuje maxima,“ popisuje MUDr. Stříteská z portálu lekari-online.cz. Často rodiče musejí v noci s dítětem na pohotovost, kde mohou bubínek propíchnout, aby sekrece ze středouší odtékala.

Lepší je přijít včas

Hlavním úkolem a cílem léčby je obnovit ventilaci středouší, a to závisí na pokročilosti zánětu. „Pokud přijdou rodiče s dítětem ve fázi počínajícího zánětu, kdy je zatím bubínek vpáčený, ale už často velmi bolestivý, dostane dítě zatím jen nosní kapky a analgetické kapky do ouška, eventuelně mukolytika,“ říká Stříteská. Nosní kapky typu Olynth, Nasivin se snaží sliznici zanemizovat (oplasknout) a tím dosáhnout volnosti ústí Eustachovy trubce. Mnohdy se pouze touto léčbou a smrkáním, či odsáváním z nosu zabrání rozvoji středoušního zánětu.

Úplné vyléčení? Trvá i měsíce

„Pokud je už bubínek zanícený a vyklenutý, provede se většinou paracenteza, propíchnutí bubínku a sekrece se odebere na bakteriologickou kultivaci. Dítě dostane opět nosní kapky, dle vytékající sekrece také antibiotika, nebo se dle stavu dítěte může počkat až do výsledku výtěru,“ vysvětluje doktorka Stříteská. Kontroly se naplánují dle nálezu na bubínku. Důležité jsou ještě i další kontroly po akutním středoušním zánětu až do doby, než je středouší opět vzdušné, bez sekrece, což může trvat i měsíce.

Kafe.cz zjistilo: Co je to Eustachova tuba?

Pro správnou funkci středouší a správnou polohu bubínku je nezbytné neustálé vyrovnávání tlaku vzduchu ve středouší oproti tlaku vzduchu v okolí. To se děje prostřednictvím Eustachovy tuby. To je malá trubička vedoucí z přední části středouší do nosohltanu. Tato trubička je většinu doby splasklá a otevírá se pomocí svalů hltanu při každém polknutí či zívnutí, což se v průběhu dne děje několikrát každou hodinu.

Hrozí při rýmě i zvětšených mandlích

Pokud je ventilační funkce Eustachovy tuby nefunkční, dochází ke zánětu, a to právě při rýmě, zvětšené nosní mandli, zánětu vedlejších dutin nosních apod. „Ústí tuby v nosohltanu je totiž i při banální rýmě ucpáno nateklou sliznicí, stejně jako může být překryto zvětšenou nosní mandlí, která je u dětí často pokryta hlenem a nemůže tedy během dne správně vyrovnávat tlak ve středouší,“ vysvětluje lékařka. V takto uzavřeném středouší se začne vyčerpávat vzduch a vzniká tak podtlak, který dráždí sliznici středouší k tvorbě tekutiny. Navíc v prostředí podtlaku, pokud se tubě podaří otevřít, dojde k rychlé snaze o nasátí vzduchu z nosohltanu. A tak se lehce stane, že dojde k nasátí viru nebo bakterie. Tak vzniká vlastní virový či bakteriální zánět středouší.

Jaké jsou komplikace?

Zánětlivě změněné nejsou jen sliznice středouší, ale i sliznice sklípků spánkové kosti (tedy sklípky kosti za uchem). Vzniká vždy i tzv. mastoiditida, která při nekomplikovaném průběhu odeznívá spolu se středoušním zánětem. Tyto sklípky za uchem mají také blízký kontakt k mozkovým plenám. „Sklípky se můžou zduřelou sliznicí a hustou zánětlivou sekrecí ucpat a vznikají pak různé komplikace středoušního zánětu,“ dodává Stříteská. Tlakem středoušního patologického obsahu také může docházet ke dráždění vnitřního ucha (při neléčeném středoušním zánětu se tak infekce může přenést i na vnitřní ucho a vzniká tzv. labyrintitida), dítě pak může mít i závratě, zvrací, apod.

Kafe.cz zjistilo: Pozor na dudlík!

Podle nejnovějších výzkumů, které provedli finští vědci, častěji onemocní zánětem středního ucha děti, jejichž rodiče jim dávají dudlík. Lékaři zjistili, že příčinou může být o zvýšení tlaku v ústní dutině při sání a snazší průnik infekce do Eustachovy trubice. Proto doporučují rodičům omezit podávání dudlíku na minimum, a to zvlášť po roce věku dítěte. Po druhém roce by dudlík nemělo mít vůbec.