Málokde najdete tak rozmanitou krajinu jako právě tady. Zdejší silnice jsou tak prudké, že se po nich dá jezdit na saních. Ano, zde v subtropech a beze sněhu. Stačí postavit pletený koš s dřevěnými skluznicemi na asfalt a jede se. Rychlostí, za kterou se ve městech nemusejí stydět ani auta. Dříve se tak z hory Monte dopravovali za zábavou dolů do hlavního města Madeiry Funchalu aristokraté, dnes v jejich stopách sviští turisté.

Madeirské sopečné útesy jsou prostě úchvatné. A také rekordní. Ten s názvem Cabo Girao je druhým největším v Evropě a zároveň jediným, kde se můžete projít více než půl kilometru nad zemí s pocity létajícího tvora. Právě tak vysoko se totiž nad propastí i oceánem klene jedinečná vyhlídka s prosklenou podlahou.

A jestli vám chybí dlouhé zlatavé pláže, jaké na Madeiře prostě nenajdete, skočte do lodi a za dvě hodiny jste na té nejdelší z celého madeirského souostroví. Lemuje jižní břeh druhého z obydlených ostrovů celého souostroví jménem Porto Santo a má na délku celých devět kilometrů. Dokonce i v jejím vzniku mají prsty sopky. Jejich dávná činnost vyzdvihla nad hladinu mořské dno i s koloniem korálů. A právě jejich rozpadlé schránky dnes tvoří pláž, jejíž písek má prý léčivé účinky na všechno možné od revmatismu po bradavice.

Přednáška se koná 9. února 2016 v 17:00 hod. v malém sále Městské knihovny v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1. Vstupné 40 Kč.

Text a foto: Markéta a Michael Foktovi