Kokedama: Pokojovky nepotřebují květináč, mohou efektivně viset v prostoru

Kokedama
Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Netřeba rozsáhlých a nákladných rekostrukcí, někdy stačí maličkost nebo jeden výrazný prvek, který rozbije nudu a interiér příjemně omladí. Poradíme vám, jak si snadno můžete doma vyrobit kokedamu. 

Inspirace z Japonska

Mechové koule, které ozvláštní každý interiér, dorazily až z daleké země vycházejícího slunce. Původ kokedam je nejasný, ale pravděpodobně jsou odnoží bonsají Nearai. V Japonsku se objevují zcela běžně položené na ozdobných talířcích a miskách.

Kokedamy si velmi rychle našly místo na poli bytových doplňků a dekorací. Zavěšené na tenkém provázku a mihotající se v prostoru rozbijí nudu v místnosti se sektorovým nábytkem a rozzáří prázdný roh.

  • Zajímavý interiérový prvek
  • Nenáročná údržba
  • Variabilita při postavení nebo zavěšení
  • Originalita - nikdy se nesejdou dvě stejné kokedamy
  • Umístění v interiéru i krytém zákoutí venku
  • Možnost vlastní výroby

Sedmero pro šikovné ruce

Výběr rostliny je pro kokedamu klíčový. Pro začátečníky jsou vhodnější vlhkomilné rostliny jako sleziník, asparagus, maranta, ledviník nebo syngónium. Potřebují jílovitý substrát, který drží mnohem lépe pohromadě a nebude se rozpadat. Pro suché podloží nebo převislé rostliny je třeba o něco více trpělivosti a zkušeností.

Substrát koupíte těžko, a tak si ho musíte namíchat doma. Základní recept na dobře vyživený jíl se skládá z ketotsuchi (japonský černý jíl), akadamy, zeminy, zeolitu a pemzy. To vše smíchejte v poměru 5:2:2:1:1. Kokedama bez přidaných složek by držela také, ale brzy by jí začaly scházet důležité vitamíny a kyslík.

Rostlinu, kterou máte v úmyslu zasadit do kokedamy, je lepší pár dnů před výrobou nezalévat, aby byla zemina proschlá a při přesazování se nepoškodily kořeny. Právě ty hrají při uchycení v jílové kouli důležitou roli.

Namočte rašeliník a vymačkejte z něj přebytečnou vodu. Vlhkou drtí obalte kořeny přesazované rostliny. Postupujte opatrně, abyste je nepoškodily. Vytváříte jen ochrannou vrstvu. Polámané konce se neuchytí. Pokud rašeliník nedrží a odpadává, nepomáhejte si vodou, ale nitkou, kterou jemně omotáte kolem dokola.

Substrát smíchejte s trochou vody (pozor, aby nevzniklo bahno) a na rašeliníkem obalené kořeny začněte vrstvit jíl. Naberte hrst a zpracujte kouli, hrst a opět vytvarujte do koule. Nikdy nepřidávejte větší množství jílu nebo dokonce všechnu hmotu. Takovou zátěž by nevydržely kořeny, natož sama rostlina. Ve výsledku musí být koule pevná a bez prasklin.

Pár dnů před plánovanou výrobou vyražte do lesa a odkopněte kousek mechu. Ten nechte doma proschnout. Pozor na zárodky hub nebo plísní. Takový mech je nepoužitelný, protože by na rostlině parazitoval a dřív nebo později by ji umořil. Mechové pláty nastříhejte na čtverce o rozměrech 10 centimetrů a jemně tiskněte k navlhčené kouli z jílu.

V posledním kroku budete pracovat s nití. Kolem dokola jí ovažte celou kouli, klidně několikrát, abyste mech dobře zafixovali. Na barvě nesejde, mech povyroste a koule se krásně zazelená. Bude-li stát kokedama v misce, práce je u konce. Máte-li v plánu zavěšení do volného prostoru, vytvořte malé očko.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky