Více se dozvíte v dnešním téma Vlasty.

Chcete, aby někdo z cizích lidí věděl, kdy a kam jezdíte na dovolenou, kde nakupujete a za kolik, jaká jsou vaše oblíbená jídla a ve kterém bankomatu si vybíráte peníze? Není těžké to zjistit. Myslíte si, že nejste tak zajímaví, aby si s tím dal někdo tu námahu? Nebuďte si tak jistí. To nejmenší, co se vám může stát, je, že vám poštovní schránku zaplní různé letáky.

Co jsou osobní údaje

Na to, abyste se mohli účinně bránit proti zlodějům dat, potřebujete vědět, co všechno patří mezi chráněné údaje. Podle zákona to jsou údaje o tom, jak vypadáte, v jakém jste zdravotním stavu, ke které národnosti, kultuře, náboženství nebo politické straně se hlásíte. Je dobré vědět, že zákon poskytuje ochranu například už i takovým běžným údajům, jakými jsou jméno, korespondenční či e-mailová adresa, telefonní číslo. Z toho vyplývá, že k chráněným osobním údajům patří jakákoliv informace, na jejímž základě je možné vás identifikovat.

Sběratelé informací

Podle průzkumu našich německých sousedů se každý Němec starší 18 let nachází průměrně v 52 komerčních databázích. U nás takové statistiky zatím neexistují, ale je více než jisté, že každý z nás v nějaké té databance vedený je. Vždyť, pomineme-li adresné zasílání různých letáků a katalogů, kolikrát zvednete telefon a volající vám nabízí nějakou službu nebo zboží? Odkud má vaše číslo? Nakupovali jste přes katalog nebo internet, objednávali jste donášku pizzy nebo taxík? A kolik dotazníků jste vyplnili kvůli soutěžím, slevám nebo kosmetickému poradenství? Při každé takové příležitosti jste se dostali do nějakého seznamu. Myslete na to, že marketingové společnosti, které reklamu zasílají, si mohou mezi sebou osobní údaje vyměňovat.

Souhlas se zpracováním

S použitím svých údajů ovšem nemusíte souhlasit a vaši písemnou námitku musí provozovatel respektovat. (Ovšem nikoli vždy je pro vás odmítnutí výhodné. Autorka toho článku vyslechla příběh žádosti o úvěr, kdy žadatelka nechtěla podepsat souhlas se zpracováním dat. Pracovníkem banky jí bylo tedy naznačeno, že pak musí počítat s tím, že v tom případě úvěr nemusí být vyřízen kladně…) Stejně tak i organizace zkoumající veřejné mínění potřebují váš souhlas ke zpracování osobních údajů. Mnohým databázím se ovšem nemůžete vyhnout, hlavně těm oficiálním, které o vás vede stát – obchodní rejstřík, evidence sociálního a zdravotního pojištění, finanční úřad, katastrální úřad a další. V některých můžete být i bez svého vědomí, když zpracování osobních dat předepisuje zákon.

Zadarmo? Kdepak!

Paní Alena z Klatovska je v důchodu. Nedávno ji oslovila neznámá společnost a pozvala ji na novoroční večeři. „Když jsem tam dorazila, zjistila jsem, že jde o propagování nějakých dek a že můžu získat slevu na zájezd,“ vysvětluje. Nedozvěděla se ale, odkud firma měla její osobní údaje. Po večeři nechal organizátor kolovat seznam přítomných s vysvětlením, že jde o zúčtování večeře. „Když jsem se na ten papír pořádně podívala, našla jsem dole větu, že podpisem souhlasím se zpracováním osobních údajů. K podpisu jsem tedy připojila poznámku, že večeři i účast na prezentaci potvrzuji, ale že nesouhlasím se zpracováním mých dat. Co myslíte, na další prezentaci mě už nepozvali,“ říká paní Alena.

Tento druh obchodních společností získává údaje od samotných klientů, obvykle pod nějakou záminkou. Například uspořádá v supermarketu průzkum s možností vyhrát věcné ceny nebo dovolenou. Tazatelé bývají neodbytní a po sérii neškodných otázek se většinou dostanou k žádosti o jméno, bydliště a telefon. Samozřejmě, jen pro případ, že byste vyhráli…

Internetová osidla

Pokud jste se už i vy chytili do tenat internetové komunikace, jste ideálním objektem ke zneužití osobních údajů. Povídáte si přes Facebook, Twitter nebo MySpace? Skutečně chcete, aby o vás všichni věděli i to, jaké pijete víno, kam půjdete po práci nebo že každý rok v srpnu jezdíte s celou rodinou k moři? Prozrazovat často i zcela neznámým lidem, kdy budete mít prázdný byt, je dost neopatrné. Nahráváte tak zlodějům. I nakupování přes internet je poměrně „v kurzu“. Má ovšem i stinné stránky. Pokud by si někdo dal opravdu záležet, může o vás zjistit spoustu informací. V Americe se například stala událost, že jistého muže nenechali nastoupit do letadla, protože si přes internet koupil podezřelou knihu. Tento případ sice souvisí více se situací po teroristickém útoku na „Dvojčata“, ale také dokazuje, že i zdánlivě nepodstatný údaj může mí dalekosáhlé následky.

Pod dohledem

Elektronické oči vás sledují téměř 24 hodin. V bance, u bankomatu, při příchodu do práce, v některých domech a panelácích u výtahu a na schodišti, v nákupních centrech, na parkovištích a dalších veřejných prostorách. I váš mobil je takový malý špion. Díky signálu je možné vás kdykoli lokalizovat. Každá esemeska, kterou pošlete, se ukládá i několik měsíců a, samozřejmě, každý hovor je možné odposlouchávat. Nemusíte z toho chytit záchvat stihomamu, ale neuškodí to mít na paměti a nesdělovat do telefonu žádné osobní údaje.

Jak se chránit před zneužitím údajů

  • Nedávejte svá data nikomu, koho osobně neznáte. Institucím svěřujte jen ty údaje, které jsou potřebné pro poskytnutí služby. Pokud vám instituce vystaví doklad, dobře si ho přečtěte. Musí na něm být prohlášení, že osobní údaje jsou chráněné a nebudou použité k jinému účelu.
  • Jméno a adresu často nejde nesdělit, ale mnoho společností od vás chce i číslo mobilu, případně vám dává otázky o příjmech domácnosti. Pokud pochybujete, neříkejte je.
  • Přes internet a po telefonu dávejte číslo svého účtu jen výjimečně. Obzvláště, osloví-li vás firma, že jste cosi vyhráli. Takto získávané informace jsou často předmětem prodeje.
  • Platební kartu rozhodně nikdy nedávejte z ruky nebo ji mějte vždy na dohled. Máte-li podezření, že vás někdo sledoval při zadávání PIN kódu, změňte si ho. (V bankomatech většinou za poplatek 50 Kč.) S kartou zacházejte stejně jako s hotovostí a tak si ji i chraňte.
  • Při klábosení na internetu se osobním informacím vyhněte. Pokud máte potřebu všem kolem hlásit, v jaké politické partaji se angažujete a na čem právě pracujete, tak se nemůžete divit, že se tyto informace pak třeba dostanou do nesprávných rukou.
  • Nepodceňujte antivirové programy, pokud pracujete nebo surfujete na internetu. Jistě nechcete přijít o všechna data, například adresy svých přátel nebo obchodních partnerů.
  • Rozhodně čtěte i drobné písmo a podepisujte listiny s osobními údaji až po jejich důkladném prostudování. Pokud se poskytnutí osobních údajů nemůžete vyhnout, trvejte na tom, aby byl v písemnosti jednoznačně uvedený účel, ke kterému informace o vás mohou být použité. Poznamenejte si, komu jste je svěřili.