Velikonoční půst: Zvyky a tradice

Popeleční středou končí masopustní veselí a začíná období jarního půstu, které nás má během šesti týdnů připravit na bujaré velikonoční oslavy. Pojďte si s námi projít všechny tradice a zvyky.

Černá neděle

První postní neděle přicházející po Popeleční středě získala přívlastek Černá kvůli šatům, do nichž se ženy v tento den oblékaly ze smutku nad budoucím postním obdobím. V některých oblastech se jí říkalo také Pytlová (podle postního režného pytlového roucha), Pučálka či Liščí.

Liščí neděle se jí říkalo především na Berounsku, Křivoklátsku, Hořovicku, Rakovnicku a okolí. Maminky v noci ze soboty na neděli pekly postní preclíky, sypané mákem a solí. Podle počtu dětí si pak každá maminka opatřila vrbový proutek a upečené preclíky na ně navlékla a pomocí barevných stužek zavěsila na zahradě. Ráno pak dětem vyprávěly, že tudy běžela liška a nechala jim na zahradě zavěšené preclíky. Děti, které se pod nimi pomodlily a snědly preclíky, pak prý nikdy nebolely zuby.

Pučálka je název, který v některých oblastech vznikl podle stejnojmenného postního jídla z namočeného a poté usmaženého hrachu. Ten se nechal ve vodě tak dlouho, až opučel (naklíčil). Pak se opepřil, pomastil, pocukroval a osolil.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek