Vánoční tradice - některé jsou docela děsivé!

Vánoční tradice a zvyky se pomalu vytrácejí. Některé z nich jsou opravdu kruté. Přinášíme vám hlavní tradice a nelekněte se – za některými se totiž ukrývá smrt.

Kdo by ale v dnešní době věřil na zastaralé pověry? Vždyť kdyby každé rozkrojené jablíčko s křížkem z jádřince mělo věštit smrt, zakrátko by houfně pomřely celé zástupy vyznavačů vánočních tradic. Jaké jsou nejznámější vánoční tradice, které se u nás dodržují?

Mýtus první – O šupinách a luštěninách

Kapří šupina pod talířem má přinést v novém roce peníze. Jenže, myslíte si, že pár šupin vás vytáhne z finanční krize? Těžko. Původně se ale peníze ve vaší peněžence měly vlivem kou-zelné šupiny rozmnožit stejně, jako ryby v sítích svatého Petra. Peníze stojí i za další pověrou. Jejich hojnost vám měla zařídit konzumace luštěnin. Hospodyňky tedy na Štědrý den vařily čočku a hrách. Už není jasné, jestli fungovala přímá úměrnost mezi množstvím peněz a počtem snědených porcí. Jedno ale jisté je, luštěniny zaručeně nadýmají a asi i proto je naši předci ze svátečního jídelníčku postupně vyřadili.

Mýtus druhý – Kohoutovi česneku...

...hrachu jeho družce... tvrdí Karel Jaromír Erben. Proč ale cpát kohoutovi česnek? Prý hlavně proto, aby byl agresivní a nikdo ho neukradl. Dnes už je ale tahle pověra o přilepšování do-mácímu zvířectvu jen těžko realizovatelná. Experti ale věří, že česnek má stejný vliv i na psy a kočky. Z rozmazleného gaučového štuclíka ale ani česnek obranáře neudělá.

Mýtus třetí – Do roka a do dne

Vánoce, Tradice

Na Štědrý den je zřejmě nejvyšší riziko smrtelných předpovědí a věšteb v roce. K žádnému jinému dni se totiž nevztahuje tolik bizarních pověr spojených s prognózou smrti. Od štědro-večerního stolu nesmí nikdo vstát, dokud všichni nedojedí. Co mu hrozí, když to nezvládne? Přece zemře. A to do roka a do dne. Se stejným nebezpečím se musí vyrovnat i ten, kdo by v době od slavnostní večeře do půlnoční mše přešel přes pole. To se naštěstí ve velkých měs-tech pro nedostatek polí stát nemůže, na vesnicích si ale dejte pozor. Oblíbený zvyk krájení jablíček nebo louskání ořechů v sobě také skrývá velký risk. Kdo totiž najde zkažený jádřinec, onemocní, kdo místo hvězdičky objeví křížek, rovnou zemře. Totéž čeká i toho, kdo najde prázdný ořech. A kdy může svoji smrt očekávat? Přece do roka a do dne. Pozor si také dejte na počet stolovníků u štědrovečerní tabule – měl by být sudý. Lichého nebožáka si totiž odve-de Smrt. Kdybyste náhodou nemohli sehnat nikoho do počtu, nepanikařte, stačí prostřít sudý počet míst a jedno nechat prázdné.

Mýtus čtvrtý – Nejez a uvidíš!

Vánoce, Tradice

Zlaté prasátko je stejně tajemné jako sám Ježíšek. Nikdy ho nikdo neviděl, a přesto v něj vě-říme. Tedy aspoň do chvíle, než zjistíme, že dárky pod stromeček dávají rodiče. A že vyjde nastejno, jestli k obědu slupneme buřta nebo se budeme trápit hlady. Zlaté podsvinče stejně neuvidíme. Prasátko bylo ale dobrou motivací pro nenasytné děti, aby celý den nekňouraly hlady a vydržely se postit až do večera.

Mýtus pátý – Ježíšek existuje!

Neodhalitelným způsobem dodává dárky pod stromeček, nikdo neví jak vypadá, ale všichni k němu vzhlíží s respektem. Hlučně se smějící expandující Santa Claus v rudých podvlíkač-kách nesahá českému Ježíškovi ani po kotníky. Možná kdyby nebyl Ježíšek opředen tolika tajemstvími, měl by americký vousáč větší šanci. Mýtus o Ježíškovi, který obchází české do-movy a rozděluje dárky, asi nebude nikdy překonán a zapomenut. I když si dárky všichni shá-níme sami, a pak je nenápadně klademe pod stromek, na Ježíška nedáme dopustit a budeme si ho pevně hájit.

čtenářů si právě čte tento článek