Více o mazlíčcích a páníčcích v dnešním téma Vlasty...

Určitě už jste ve svém okolí slyšeli výroky typu „vím, pes do postele nepatří… ale ten náš je čistotný.“ Ortopedové ve svých ordinacích často napravují záda páníčkům, kteří se v noci nechali vystrčit z polštáře čtyřnohým členem rodiny. Oftalmologové by zase mohli vyprávět o klientech, kterým se ve spánku prošel po obličeji jejich „Mourek“ a oni se po něm neprozřetelně ohnali.

Nijak výjimečné nejsou ani následující situace. „Když chrápe partner, je vykázán na lůžko do vedlejší místnosti.“ Ovšem takové chrápání a mlaskání například francouzského buldočka? „To je něco jiného. Funguje jako dokonalý prášek na spaní,“ shoduje se většina majitelů tohoto plemene.
Co tento případ? Nepoznáváte se náhodou? Máte hlad, tak si něco rychle „ulovíte“ v ledničce a ledabyle tím obložíte chleba. Ovšem když nadejde čas krmě vašeho mazlíčka, neleníte se u kuchyňské linky zdržet déle - utřít tvaroh, nastrouhat mrkvičku, uvařit libové masíčko, rýži, a to celé pěkně upravit v misce „aby to tam neměl nahňácané jako siláž“. A když se k jídlu váš mazlík hned nehrne? Začnete řešit, „jestli chudáček není nemocný, smutný…“ A co když na tohle nemá chuť? Zkusím mu uvařit něco nového.“

Ticho, Čipův oblíbený film

Nejsou výjimkou domácnosti, v nichž hlavně kočkaři a pejskaři nechávají zvířatům přes den puštěnou televizi s tím, že „on se na ni rád dívá“, v případě psa dále argumentují tím, že si „alespoň nepovídá se štěkajícími psy v baráku“. Mnozí svým psům během večerní nepřítomnosti doma svítí. Proč? Prý aby se po tmě nebáli.

Na výstavách domácích mazlíčků zase narazíte na podoby, které nejsou čistě náhodné. Především některé ženy dokážou svůj účes, barevný odstín vlasů i šat vyladit se vzhledem svého svěřence – a obráceně. Hovoří o žhavém trendu. Vy jste snad nikdy nepřemýšleli nad tím, že vaše dlouhosrsté morče nebo psík mají zajímavě upravené „vlásky“?

Člověčí láskou se leckde nešetří ani v případě nemazleníschopných živočichů, jako jsou akvarijní rybičky. Paní Zdena Mladá z Liberecka například kvůli manželovým rybkám probdí nejednu noc. Ani v době spánku totiž nesmí akvárium vypínat, aby ztichl běžící motor. Jejich rybky by sice těch pár hodin bez bublinek vydržely bez úhony, ale... „Není to týrání, když je mají rády?“ stará se pan Mladý.

I vědec může „ulítnout“

Že doma i hodiny diskutujete se svým kocourem, hadem nebo s rybičkami? No a co, dělají to i vědci. Mnoho let zkoumání ptačího chování zasvětila profesorka ekologie a evoluční biologie na Arizonské univerzitě Irene Pepperbergová. Krátce po absolutoriu na Harvardu si koupila kamaráda, ročního papouška šedého a učila ho mluvit. Nic zvláštního, papoušci žako mají na tyto kousky talent. Budoucí uznávaná vědkyně to ale s výukou myslela ještě jinak: „Když se Alex naučí mluvit, budu se ho moct ptát, jaký je papouščí pohled na svět,“ uváděla. Ze zdánlivé hry vzešel po letech ukázkový vědecký experiment.

Pod vedením doktorky Papperbergové se pták naučil prakticky používat asi sto slov. Komunikací s člověkem si Alex nakonec ukrátil jinak dlouhý papouščí život (dožívají se až osmdesáti let). Uhynul v jedenatřiceti letech na aterosklerózu. Osudným se mu stalo opakované žadonění o ořechy přeplněné tuky. Odměny však prý dostávat musel, už vzhledem ke gramatické i věcné správnosti vět. „Chci ořech, troubové!“ skřehotal rozezleně, když výzkumníci dlouho neplnili jeho přání.

Bláznovství nebo zasloužený respekt?

Jak moc jsou takoví chovatelé „úchylní“ v péči o své svěřence? Wayne Pacelle, prezident Humánní společnosti Spojených států míní, že v době, kdy už lidé právem považují psy za členy rodiny, bychom se k nim měli chovat se stejným respektem a vlídností, jaké prokazujeme ostatním rodinným příslušníkům. Nejen podle Pacella má každé zvíře svoji hodnotu samo o sobě. Ke všem tvorům bychom proto měli přistupovat s respektem a pochopením.

Neznamená to ale, že jim například máme podstrojovat dorty, protože v našich očích jde o lahůdku. Pravdou zůstává, že jim takto spíše krátíme život nebo způsobujeme nejrůznější bolestivé obtíže. Vašemu miláčkovi je také jedno, jestli se mu na krku houpe diamant od Swarovského, když mu šperk věnujete jako omluvenku za to, že se k němu domů z práce pravidelně vracíte až po mnoha hodinách. Proto, než si nějaké zvíře pořídíte, zvažte pečlivě všechna pro a proti. Každý živý tvor bude potřebovat roky vašeho času, trpělivosti, odříkání i vaše peníze.

Co nám dávají

Milujme je a učme se od nich. Oni nám to většinou vracejí.

Kočka: Je označována za univerzálního léčitele. Musí vás mít ale v oblibě. Kontakt s ní ovlivňuje nejen psychické problémy, byly zaznamenány i úspěchy v terapii u lidí s revmatismem, s výkyvy srdečního rytmu, s krevním tlakem, s horečnatým onemocněním, dokonce i u autistů. Terapie spočívají v hlazení.

Pes: Je ideální prevencí proti všem negativním psychickým stavům. Spolu s kočkami patří k takzvaným spalovačům negativní energie. Dokáže zachránit hroutící se vztahy, svojí přítomností přispívá k pozitivnímu citovému vývoji dětí i seniorů. Už pouhým hlazením psa posilujeme nejen psychiku, ale i zdraví.

Krysa: Víte, že když váš krysáček má obtížné dětství, bude mít v dospělosti psychické problémy? Pozorování ukázala, že mnoho stresu poškozuje mladým krysám mozek a vede ke ztrátám paměti. Od krysích matek by se ty lidské mohly učit. Snaží se o co nejlepší výchovu svých potomků. Takoví pak lépe rostou, jsou odvážnější a méně podléhají stresu.

Slepice: Neodoláte-li na jaře žlutavému kuřátku, pak věřte, že vaše budoucí slípka má celkem bystrý mozek. Vědci dokázali, že slípky umí reagovat na lidské tváře. Větší šanci u nich v rozpoznání mají hezcí lidé. Dále bylo prokázáno, že kuřata uklidňuje televize.

Králík: Podobně jako kočka dodává chovateli dobrou náladu, pomáhá proti psychickým problémům všeho druhu a především v sychravých měsících působí jako zdroj příjemné živočišné energie.

Kůň: Říká se, že alespoň hodina jízdy na koni týdně prodlužuje život a člověk při ní dokonce mládne. Projížďky jsou doporučovány lidem, kteří trpí migrénami, obtížemi páteře i psychickou labilitou.