Všechny nás ale spojuje fakt, že jde o krásný svátek jara. Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle, pondělí – už jen názvy těchto dnů napovídají, že Velikonoce v sobě mají cosi magického.

Květná neděle - toto pojmenování vzniklo z házení palmových listů pod nohy Ježíše při jeho vstupu do Jeruzaléma. Původní název této neděle je Palmarum – neděle palem. V Česku palmy nerostou, ale významné osobnosti se kdysi vítaly květinami, proto se u nás drží pojmenování Květná neděle. Možná i proto, že tento den spadá do brzkého jarního období, kdy se objevují první kvítky.

Zelený čtvrtek – je takto označován pravděpodobně podle Kristovy modlitby na zelené louce v Getsemanské zahradě na Olivové hoře. Tradičně se v tento den jí něco zeleného. Připravujete si i vy doma špenát? Pokud ano, určitě v tom pokračujte. Nejenže má toto jídlo symbolický křesťanský nádech, ale je i velmi chutné a zdravé. Pokud vám špenát nechutná, udělejte si alespoň salát.

Velký pátek – křesťané si na Velký pátek připomínají potupnou smrt Ježíše na kříži. V tento den by se nemělo jíst maso. Půst trvá samozřejmě déle, ale věřící to v pátek berou nejpřísněji. I nekřesťané si mohou užít den vnitřní očisty. Pokud si představíte, co vás čeká za pár dní na svátečním stole, určitě jeden den bez masa vydržíte.

Bílá sobota – Kristus byl pochovaný do hrobu. Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního půstu a bílou se nazývá podle bílého oděvu lidí křtěných v tento den. Sobota je přípravným dnem před velikonočními svátky. Je jako stvořená pro moučná jídla. Představte si palačinky, bramborové šišky s mákem, závin, trhanec, halušky se zelím… Ještě stále máte pocit, že se křesťanskému půstu těžko přizpůsobíte? Uvařte si nějaké dobré těstoviny, k tomu bílé víno a na velikonoční neděli se budete těšit o to víc.

Velikonoční neděle – podle věřících Ježíš překonal smrt a vstal z mrtvých. Křesťané i bezvěrci začínají hodovat. Jídlo, pití a dobrá nálada by měla panovat v každé domácnosti. České rodiny mají na svých stolech zeleninu, ovoce, sýry, šunku, různé druhy masa, klobásy, ryby, vejce, houby, velikonoční koláče, jidáše… Inu, jiný kraj, jiný mrav. Sklenka sektu, jehož vesele tancující bublinky připomínají probouzející se přírodu, jarní náladu zaručeně dotvoří.

Velikonoční pondělí – už nemá s liturgií nic společného, tento den vždy patřil pouze lidové zábavě. Dodržují se typické velikonoční zvyky jako je malování vajec, polévání vodou, šlehání pomlázkou nebo rozdávání čokoládových zajíčků a kuřátek. Muži a chlapci se rádi „vyřádí“ na pozadích žen a dívek, které z tohoto zvyku pochopitelně nijak nadšené nejsou. Klasické pomlázky na českém venkově stále ještě sálají tradicí. Ve městech už jsou trochu na ústupu. Pokud k tomuto dni nemáte nějaký zvláštní vztah, seberte rodinu a vydejte se na první jarní procházku. Tyto svátky jsou vhodné na stmelování vztahů s blízkými lidmi.

Záchvaty jarního uklízení

Jestli si chcete Velikonoce opravdu užít, nenechte se zdeptat hyperaktivní kolegyní, která už má umytá okna, vyprané záclony a vysmýčenou celou domácnost. Úklid a přípravy si naplánujte podle svého tempa. Základem je pořádek, ale ani s jarním úklidem to nemusíte přehánět. Pokud udržujete domácnost jen v „provozním“ nepořádku, není důvod k hysterickým uklízecím záchvatům.

Rozumný plán

Pokud nemáte času a energie zrovna nazbyt, zvolte takzvané dvoufázové uklízení. Znamená to, že nejdříve poklidíte vše, co je ve vašem zorném poli, a všechny kouty, do kterých by se mohl zatoulat zrak případné návštěvy. Druhou fázi úklidu si můžete nechat na období po svátcích, kdy už budete mít času trochu víc. Základem je uklízet po etapách, a to od nejviditelnějších problémů k těm méně zjevným. Utřete prach, vyleštěte vitríny, vyperte potah na sedačce, ať váš byt působí svěže. Několik větviček zlatého deště potěší oči mnohem víc než to nejdůkladnější smýčení.

Čím ozdobit stůl?

Dnes už skutečně není žádný problém koupit v kterémkoli obchodu velikonoční pečivo nebo sladkosti pro děti. Ty pravděpodobně nejvíce potěšíte čokoládovým vajíčkem nebo zajíčkem. Pro labužníky existuje celá řada nenáročných receptů z vajec nebo ze sladké kuchyně. Máte-li chuť péct, upečte jen to, co je v rodině nejoblíbenější, nemusíte přeci trhnout rekord v počtu nejrůznějšího pečiva, kterého se nakonec nikdo ani nedotkne. Na stůl nezapomeňte postavit košíček s kraslicemi, misku s rašící trávou; dobrou náladu vyčarují i umělí zajíčci a kuřátka.

Relaxujte a buďte v klidu

Pár dnů volna neznamená, že se musíte uhonit k smrti a provádět s rodinou manévry. Raději si odpočiňte a jestliže to počasí dovolí, choďte do přírody a navštěvujte příbuzné a přátele. Do práce pak přijdete svěží a s úsměvem. Svým kolegyním budete moci vyprávět veselé historky, které jste během volna zažily, zatímco ony stály u sporáku, nebo pobíhaly s mopem v ruce.

Tipy na zdobení vajíček

  • Uvařená vejce natřete lepidlem a poválejte je v miskách s červenou čočkou, půleným suchým zeleným hrachem nebo přilepte na vejce slunečnicová semínka.
  • Až uvařená vajíčka trochu pokutálíte po stole, aby mírně popraskala skořápka, ponořte je do horkého černého čaje. Získáte tak zajímavé mramorované kraslice.
  • Syrová vejce můžete obalit kouskem staré záclony, krajky, gázy a pak je uvařte ve vodě s cibulovými slupkami.
  • Jestliže máte více času a chcete si trochu pohrát, rozložte na syrová vajíčka stonky a lístečky malých rostlinek, opatrně vše vložte do rozstříhaných starých punčoch a vařte také v cibulových slupkách. Získáte tak barvu od žluté po tmavohnědou.