Mohlo by vás také zajímat: Vše o burčáku

Polotvrdé sýry

Patří sem například eidam. Sýry mají pevnou, ale pružnou strukturu. Dají se krájet, i když jiným nožem, než který je určený na sýry tvrdé. Použijeme raději speciální strunu.

Nezrající sýry

Také jsou někdy nazývány jako sýry čerstvé (pro laika je to občas trochu zavádějící). Řekla jsem synovi „kup čerstvý sýr“ – a nechápal. Přece nekoupí nějaký prošlý? Prostě nebylo to tak jasné jako říct „romadúr“ nebo „niva“, ale bylo nutné vysvětlovat, jak vypadá, jak je zabalený, jaký má tvar.

Čerstvé sýry nemají kůru, jsou formované většinou do kulatého tvaru nebo bochníčku a jsou zabalené ve fólii. Jsou řídké pro vysoký obsah vody a měli bychom je rychle zkonzumovat. Vypadají jako něco mezi tvrdým a měkkým tvarohem, mají jemnou vůni. A opravdu do této skupiny vedle všech čerstvých sýrů (na našem trhu třeba čerstvý sýr cottage) patří také tvaroh.

Tvrdé sýry

se logicky krájejí nejlépe, navíc se dají lehce strouhat (parmigiano, ementál nebo čedar). Strouhané se i prodávají, nejlepší je ale nastrouhat si je čerstvě přímo do jídla na speciálním struhadélku.

Měkké sýry

Měkký sýr pro nás většinou znamená oblíbený sýr tavený. Ale správněji sem patří například hermelín, camembert a další podobné. Mají měkkou, smetanovou strukturu, a tak se mohou lehce mazat na pečivo. Měkké sýry pouze krátce zrají.

Tavené sýry

Tavený sýt vzniká tak, že se přírodní sýr (jeden nebo více druhů dohromady) roztaví, přidá se máslo a tavicí soli. V sýrařských velmocích tavený sýr považují za vedlejší produkt sýrařského průmyslu, a tyto sýry se v klasifikaci proto ocitají nikoliv mezi sýry měkkými, ale ve skupině sýrů „jiných typů“. Nic ale naplat, tavené sýry jsou oblíbené. Důležité je při nákupu dobře vybírat a zvolit si kvalitní výrobek.