Syndrom vyhoření: Jak ho poznat?

Syndrom vyhoření může přicházet nepozorovaně, několik let se o vás pokouší, až propukne naplno – a často právě po návratu z dovolené… Jak jej poznáte a co dělat, pokud potká i vás?

Málokdo po návratu z dovolené do práce hýří nadšením. Většinou pár dní trvá, než se vrátí zpět do starých kolejí a nasadí své tempo. Ovšem pokud první dny v práci po dovolené cítíte velký odpor k práci, až zhnusení a přímo vás obtěžuje, může jít o jeden z příznaků tzv. syndromu vyhoření.

Syndrom vyhoření: Nemoc těch, kteří pomáhají jiným

Syndrom vyhoření (anglicky Burnout) se nevyhýbá ženám ani mužům, trápí obě pohlaví zhruba stejně. Týká se především profesí, které pracují s lidmi a lidem pomáhají – zdravotníci, učitelé, psychologové, policisté, sociální pracovníci, zaměstnanci call-center a další. Neprojeví se nikdy náhle, z ničeho nic, má několik fází, které mohou probíhat i několik let. To je také důvod, proč většinou trápí střední a starší generaci.

KAFE.cz zjistilo:

Fáze syndromu vyhoření

Nadšení - Začínající pracovník srší elánem, má velká (a nerealistická) očekávání. Dobrovolně pracuje přesčas, práce ho naplňuje, zanedbává volnočasové aktivity.
Stagnace - Počáteční nadšení uvadá, dotyčný zjistil, že má svá omezení a že ne všechny ideály půjdou naplnit. Rovněž se už začíná ohlížet i po jiných, než jen pracovních, věcech.
Frustrace - Pracovníka začínají zajímat otázky efektivity a smyslu práce, protože se opakovaně setkal s nespolupracujícími klienty, technickými a byrokratickými překážkami. Mohou se vyskytnout spory s nadřízenými i počínající emocionální a fyzické potíže.
Apatie - Stadium apatie přichází po delší frustraci. Pracovník vnímá své povolání jako zdroj obživy, dělá pouze to, co musí, a odmítá jakékoli novinky, rozhovory se spolupracovníky i žádosti o práci přesčas. Klienty se často cítí obtěžován.
Vyhoření - Jako poslední nastává období emocionálního vyčerpání, depersonalizace (pocit ztráty sebe, vnímání sebe jen jako kolečka ve stroji atp.), pocitu ztráty smyslu atd.

Zdroj: www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz

Vyčerpání, frustrace a konec nadšení

Jednoduše řečeno, v případě syndromu vyhoření jde o vyčerpání organismu – psychické i fyzické. Člověk, který byl ze začátku nadšený svou prací, zjistil, že nebude mít na růžích ustláno a že čekal něco, co se nesplní. Začne být apatický, pracovat mechanicky a jen na nutných věcech, bez nadšení a elánu. Lidé, se kterými rád pracoval, ho najednou obtěžují a nejradši by se jim vyhýbal. Vše dojde až do fáze vyhoření, které má řadu příznaků – od psychických až po tělesné a projeví se výrazně i na vztazích s lidmi.

Burnout: Nechuť k práci i ke styku s lidmi

Jak poznáte, že trpíte syndromem vyhoření?

Mezi hlavní příznaky patří nechuť a lhostejnost k práci a negativní postoj k ní, potíže se soustředěním, zapomínání, sklíčenost, bezmoc, pocit nedostatku uznání, objevit se může i jistá agresivita.
Dotyčný se cítí unavený a vyčerpaný, může mít problémy se spánkem a ztrácet chuť k jídlu, mohou se objevit srdeční potíže, vysoký tlak, problémy s dýcháním či zažíváním.
Co se vztahu s lidmi týká, snaží se ten, koho syndrom vyhoření postihl, omezit kontakty s lidmi i kolegy na minimum, jeho přístup k lidem bývá laxní, cynický, nemá snahu pomáhat, což zvlášť u lékařů může být značný problém.
Pracovní výkonnost je nízká a přibývají problémy v soukromí.

Co dělat, když vás syndrom potká?

Máte obavu, že se nacházíte v některé z fází vyhoření? Jako u všech nemocí platí i zde to, že čím dřív ji zachytíte, tím lépe. Pokud si její hrozbu uvědomíte již v prvních fázích, je tu naděje, že se z ní můžete dostat i sama, případně s pomocí rodiny a přátel. V pozdější a konečné fázi je pak už nutné svěřit se do rukou psychologa anebo psychiatra, který vám pomůže se ze syndromu dostat.

Velmi často je pak třeba změnit zaměstnání nebo obor, či přejít do jiné pozice, ale hlavně se jinak začít dívat na život, nevidět jeho smysl jen v práci, ale umět odpočívat a udělat si volný čas na sebe, rodinu i přátele…