Syna ve škole šikanují. Učitelka to ale odmítá připustit

Zdroj:

Nikdy by mě nenapadlo, že moje inteligentní dítě bude jednou nenávidět školu. Ale stalo se a já mám strach, že se tohoto pocitu jen tak nezbaví.

Když začal Pavlík chodit do první třídy, bylo všechno v pořádku. Paní učitelka byla mladá a tvořivá osoba s přirozenou autoritou a děti ji zbožňovaly. Vymýšlela pro ně různé hry, takže je škola bavila a měly ji rády.

Vše se změnilo následující rok. Hodná paní učitelka musela zůstat doma kvůli rizikovému těhotenství a na její místo nastoupila „bitevní loď“.

Přesně tak na mě její náhrada zapůsobila. Nastolila ve třídě úplně jinou atmosféru. Tvořivý duch ustoupil nezdravé soutěživosti a bonzování.

Šikanu nepřeceňujte, ale určitě ji řešte!

PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12

  • Některé čtenáře, zvlášť rodiče dotčených školáků asi popudím, když si neodpustím poznámku o tom, že šikana není nic nového. Lidi trápí odnepaměti, jen pro ni dříve nebyl tak výstižný termín. Na vlastní kůži ji zažila i spousta mých vrstevníků, aniž by je to bůhvíjak poznamenalo. Tím ji rozhodně neomlouvám, jen chci všechny uklidnit a připomenout, že ani šikana v dětství nemusí mít vždy fatální následky.
  • Nemusí, ale může! Proto bychom určitě měli hledat cesty, jak jí co nejúčinněji předcházet a vzdorovat. Chápu, jak se rodiče šikanovaných dětí cítí, že by ratolestem chtěli pomoct, a jak těžké to bývá. Je správné, pokud potomci vědí, že se nám můžou svěřit. Pošetilé ale je z nich cokoli páčit. Pro ně je totiž opravdu obtížně rozpoznatelné, kdy se ještě svěřují a kdy už „bonzují“. Proto bychom si měli všímat i nepřímých důkazů signalizujících, že se něco děje. Pokud se třeba ve stejném čase vracejí děti domů s modřinami a poničenými věcmi a uzavírají se do sebe, měli bychom vyhlásit přinejmenším stav ohrožení.
  • Kontakt s učitelem je správná cesta. Hloupé je, když ale narazíme na podobnou „bitevní loď“! Pak zbývá ještě intervence u ředitele, výchovného poradce či školní inspekce. Zkušenost Anny, že se vedení školy postaví spíše za učitele než za žáka, není bohužel ojedinělá. Užitečný bude též kontakt s rodiči spolužáků, nikoli těch šikanujících, ale spíše šikanovaných či těch, kteří tvoří „mlčící většinu“. Třeba mají podobné informace a zatím nenašli sílu s tím něco dělat. Společně byste to jistě zvládli a váš hlas by byl i víc slyšet. Nejefektivnější ovšem bude osobní rozmluva s výchovným poradcem!

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky