Třicátníci ve srovnání s padesátníky tráví víc času na internetu, stejně času u televize a méně času s rádiem. Podle výzkumů sledují mileniálové (lidé narození mezi roky 1986 a 1995) televizi, rozhlas a webové stránky 5,2 hodiny denně, střední generace (ročníky 1965 až 1985) 6,5 hodiny. Rozdíl je způsoben hlavně menším zájmem mladých o rozhlas – ten nevyrovná ani jejich delší pobyt na internetu.

Svět, jak jsme ho znali, mizí. To platí i o světě médií. Konec papírových novin se předpovídá dlouho a úvahy se liší hlavně v tom, kdy ta chvíle nastane: kdy se zprávy, komentáře, analýzy definitivně přesunou na internet a díky chytrým telefonům a jejich nástupcům k nám do kapsy. Pro řadu lidí je to realita.

Větší životaschopnost přisuzují odborníci časopisům. Ten barevný sešit (který v tuto chvíli držíte v ruce) je přece jen víc součástí domácností, je tak trochu „kusem nábytku“. Časopisy se půjčují, schovávají, jejich obálky si vybavujeme…

Zřejmě dlouho zůstane neotřesená pozice televize. Data připomenutá v úvodu ukazují, že střední generace a mileniálové se prakticky neliší v délce doby strávené před televizní obrazovkou. Zapadnout do sedačky a „čučet na bednu“ je vítanou formu odpočinku: zvlášť má-li člověk náročnou práci a rodina, která na něj čeká doma, mu nedovoluje vyrážet relaxovat s kamarády či kamarádkami, kdy si zamane.

Protože odpočinek v dnešní uštvané době znamená hlavně moci na chvíli „vypnout“, těší se oblibě televize v tradiční podobě, tedy jako sled pořadů sestavený do programu konkrétní stanice. Vyhledat si aktivně nějaký pořad v internetové nabídce je přece jen namáhavé… Ve stínu úvah o budoucnosti médií zůstává rádio. Jeho pozice je nejistá, i když v některých oblastech našeho života se stále drží – především v autě, ale také v řadě veřejných prostor (například u holiče). Postavení rozhlasu oslabuje hlavně malý zájem mladších generací.

Úvahy o budoucnosti jednotlivých médií budou (možná) platit, zůstane-li zachován způsob jejich financování, tedy příjmy z reklamy. Jenže ty se rychle přesouvají na internet a „tradiční“ média tam musí za nimi. Takže všechno může být jinak…