A proto se stále častěji rodiče ptají: Jak pomáhat dítěti vyrůst v osobnost, která vše nové vítá s otevřenou myslí? Jak podporovat jeho přirozenou touhu vše si zkusit? Jak v něm pěstovat schopnost vybírat si podstatné informace a chápat je v souvislostech? Odpověď je prostá: Dovolit dítěti nezapomenout, co už umí, a stavět na tom. Malé děti jsou zvědavé a bez zábran zkoušejí nové věci. Nepřemýšlejí v kategoriích dobře a špatně. Z těchto kořenů vyrůstá koncept přirozeného a zábavného učení. Zábavné učení je moderní trend ve vzdělávání, kdy si děti hrají, baví se a zároveň se učí. Více se můžete dozvědět také na stránkách konceptu Zábavné učení www.zabavneuceni.cz.

Mohlo by vás také zajímat: Jak zařídit pokoj pro školáka

Co přináší přirozené učení:

  • podporuje dítě v aktivním přístupu k životu
  • vytváří pro něj inspirativní prostor, ve kterém tvořivě přistupuje ke každé učební látce a projektu - ať už je to malá násobilka, nebo klička ve fotbale
  • podporuje v něm zdravé sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti, důvěru v sebe sama
  • dítě objevuje skutečnost, že řada věcí, které potřebuje vědět a kterým má rozumět, se nachází přímo v něm samotném

Učení prostřednictvím zážitků

Někteří lidé si stále myslí, že odpovědnost za vzdělání dítěte nese pouze škola. To už dávno neplatí. I rodiče mohou vytvářet podmínky pro přirozené učení dětí. Dobře kladenými otázkami můžeme už malé děti inspirovat k aktivnímu řešení problémů. Podle Karla Vaňka, který se věnuje vzdělávání dospělých a přirozenému učení, jsou otázky pro rodiče dobrým pomocníkem, jak dítě povzbudit, aby samo hledalo řešení zapeklité situace, místo aby pasivně čekalo na pomoc od rodičů a později učitele či šéfa. Přirozené učení podporují i společné zážitky. Karel Vaněk dává příklad z vlastní rodiny: „Nedávno jsme jeli do Itálie a mé kluky ve věku 8 a 4 roky zaujaly značky na cizích autech. Tak jsme si během cesty říkali, jaký stát má kterou značku, a byla-li na autě vlajka, zajímali jsme se i o ni. Někde jsme samozřejmě nepoznali, odkud auto pochází,“ říká Karel Vaněk a pokračuje, „v hotelu jsme pak s dětmi na počítači vyhledali další značky aut a vlajky států. Takových situací zažívá rodič nepočítaně, stačí jen vyjít vstříc dětské zvídavosti a dítě už rodiče samo vede,“ uzavírá Karel Vaněk. Když v rodiče v dítěti podporují zvídavost a aktivní přístup a odvahu zkoušet nové věci, je velká šance, že děti se budou takto stavět i ke všem novým výzvám ve škole i v životě.

Učení by mělo bavit

Podle odborníků se osobnost dítěte formuje už v útlém věku. Jestliže dítě už v předškolním věku rodiče inspirují k tomu, aby bylo aktivní, samostatné a zvídavé, bude to umět ve škole i v životě. Háček je v tom, že někteří rodiče odchovaní tradičně pojatou školou nevědí jak na to. Proto učitelé a tvůrci her ve světě i u nás vytvářejí vzdělávací pomůcky, které jsou na principech přirozeného učení postavené. Třeba malé encyklopedické knížky Benny Blu odpovídají dětem na jejich zvídavé otázky. Hry postavené na přirozeném učení vytvářejí ve světě i u nás i vysokoškolští profesoři. Například profesoři matematiky na univerzitách v Montrealu a Sherbrooke v Kanadě Michel a Robert Lyons se věnují programu výuky matematiky prostřednictvím hry a experimentování. Vyvinuli matematický program „Challenging Math“. A nezapomněli ani na menší děti od pěti let a připravili pro ně hry rozvíjející logické dovednosti MetaForms, Architecto a Equilibrio, které si oblíbily i děti u nás. Na logických hrách kanadských matematiků si dítě svobodně zkouší matematické dovednosti, cvičí si paměť, logiku a jemnou motoriku.

Když děti učí děti

Učit se skutečně to, o co mám zájem, a učení se dětí od sebe navzájem je klíčové pro přirozené učení i v exaktnějších předmětech. Ve školkách a školách proběhl projekt Děti učí děti, v jehož rámci spolužáci z druhé třídy vysvětlovali matematiku prvňáčkům. Všechny děti k úkolu přistupovaly tvořivě a zodpovědně, závěrem paní učitelka učivo shrnula. Ukázalo se, že z hlediska pochopení a zapamatování si látky byly děti velmi úspěšné a navíc se noví žáci seznámili se staršími dětmi. To může být skvělou inspirací pro rodiče.

Není nad příběh

Pedagog Ondřej Hník vymyslel hru „Vyprávěj a hraj“, která podporuje dětskou fantazii a dovednost zacházet s bohatostí českého jazyka, ale hlavně učí dítě chápat tak složitou věc, jakou je právě výstavba příběhu. Každý hráč dostane kartičky s několika slovy a celá třída společně vytváří příběh. Omezením je pouze to, že slovo může žák použít jen jednou. Každý žák je plnohodnotným autorem, který může naplno zužitkovat svou představivost, je vyzýván, aby spolupracoval s ostatními, dával pozor na logiku a časovou posloupnost příběhu, dodržování žánru apod. Při hře je kolektiv dětských hráčů jedním spisovatelem, a tedy všechno úsilí logicky směřuje stejným směrem, nikdo neprohrává a nevyhrává, tvoří se společné dílo.