Určování délky těhotenství před vynálezem ultrazvuku: Čmýra a podivné počítání

Prohlédněte si všechny fotografie (10)

S trochou nadsázky by se dalo říci, že současný průměrný muž ví o početí, těhotenství a porodu více, než průměrná žena na počátku 20. století.

Ve výpočtu doby těhotenství příliš nepomohla ani tehdejší odborná literatura. „Doba setkání se vajíčka s mužskou buňkou semennou jest zcela neznámou. Právě proto doba trvání těhotenství dá se určiti jenom přibližně," uvádí kniha Žena, její krása a život pohlavní, která byla vydána v roce 1920.

V pojednání se pak objevuje poněkud podivný a nepříliš jasný návod, podle něhož se před 100 lety prý běžně odhadovala doba porodu: „Odečteme tři měsíce od počátku poslední čmýry (menstruace) a přičteme osm dnů."

Existovala ale i další a poněkud spolehlivější metoda. Jakmile matka ucítila v břiše první zřetelné pohyby plodu nebo tlukot jeho srdce, dalo se předpokládat, že porod nastane přibližně do čtyř měsíců a 14 dnů.

Nepříliš jasné představy mělo tehdejší lékařství také o příčinách průvodních jevů těhotenství. „Ženy, které poprvé počaly, trpívají závratí, stavem slabosti, zvracením a. j. Obtíže tyto způsobeny jsou usazením se vajíčka na stěně děložní, což má za následek nával krve k rodidlům a jakési porušení celkového oběhu krevního," píše se v knize.

Na konci kapitoly se uvádí doporučení, podle něhož má gravidní žena udržovat pravidelnou každodenní stolici a vyvarovat se těsného oděvu, především šněrovačky.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky