Jako první zmiňuje přerušenou soulož a pokračuje: „Tomuto velmi podobá se prostředek, jehož hojně v Uhrách a Sedmihradsku bývá používáno. Žena v době největšího rozčilení zmáčkne rukou pyj hned u kořene, takže semeno močovou rourou projíti nemůže, a jest tak nazpět (snad do měchýře) zatlačeno." Autor ale zároveň varuje, že podobné počínání je zdraví škodlivé, protože působí mocně na nervový systém muže i ženy a způsobuje hypochondrii a hysterii.
Na počátku 20. století byly známy i technické ochranné pomůcky, zejména kondomy. „Zhotovují se z kaučuku neb měchýřků rybích. Aby se neprotrhly, musí býti navlečeny tak, aby konec přečníval 1-2 cm přes konec žaludu," uvádí kniha a upozorňuje na hit tehdejší doby: „V novější době hojně se doporučuje kondom žaludový, který kryje pouze žalud, kdežto kondom obyčejný navléká se na celou pyji."
Chránit se mohly také ženy. Doporučovala se tzv. hubka, tedy kousek husté houby kulovitého tvaru, která byla obetkána hedvábnou sítí, z níž visí dvě nitky. Namočená hubka se zavedla do pochvy a po souloži se za nitky vytáhla ven.
Novinkou byl tzv. irrigator, neboli vymývačka, což byla nádoba s kohoutkem a hadičkou. Před stykem se naplnila roztokem teplé vody a kyseliny borové, kterým si žena ihned po milování vymyla pochvu a dle tehdejšího přesvědčení zabránila početí.
