Inka: Sestra tvrdí, že odhalila zvrácené chování jednoho člena naší velké rodiny

Jak zachránit vztah?
Jak zachránit vztah?

Bydlet s rodinou pod jednou střechou s sebou nese mnohá úskalí. Nemusíte shánět hlídání pro děti, ale o soukromí si můžete nechat zdát.

Vždycky nemusí stát za krizí ve vztahu jeden z partnerů. I když je to někdo zvenčí, je zapotřebí odborné pomoci. V galerii najdete tipy, jak vztah zachránit.

Pro pár korun navíc

"Tak jsem si k mateřský našla přivýdělek. Aspoň si přilepšíme a příští rok pojedeme s Tadeášem k moři. Martin by to z platu sotva utáhnul." Sestra seděla vedle mě na gauči a nadšeně mi vyprávěla o nové práci. "Prosímtě, nejsou to zase nějaký korálky nebo skládání propisek. Pak se s tím muselo na poštu a ještě platit za balík. Nevím, jak jsi na to tehdy mohla vůbec kývnout." "Nenech se vysmát, tentokrát jsem byla chytřejší. Tohle zvládnu levou zadní a všechno je online. Budu psát krátký povídky pro jeden web." Pokrčila jsem rameny a dál neměla chuť se bavit. Lidi, co od monitoru a z pohovky spasí rodinný rozpočet, jsem neměla zrovna v lásce.

Nezajímalo mě, co má za lubem a nabídky na spolupráci jsem zdvořile odmítala.

Peprné psaní

Rodiče za minulého režimu nestrádali a postavili si ohromnou vilu na kraji lázeňského města. Jen hlupák by se stěhoval do vlastního a zatížil se hypotékou, když měl byt víceméně zadarmo. A tak jsme bydleli všichni pod jednou střechou a dům byl pořád plný lidí. Bylo těžké uzmout si kus času pro sebe nebo trávit den odděleně. Za ty roky jsem si ale zvykla a nevadilo mi být ostatním členům rodiny na očích. Stačilo dát jasná pravidla a nastavit hranice, jak moc smějí do mého života, manželství nebo výchovy zasahovat. A mimo rozmazlující tendence babičky to všichni dodržovali. Ale poslední týdny jsem měla zvláštní pocit ze sestřina chování. Jen tiše pozorovala a v prastarém ušáku zběsile psala a potutelně se u toho usmívala. Tušila jsem, že to má co dělat s její novou brigádkou. A měla jsem pravdu. Při jednom dlouhém večeru se mi po pár deckách vína svěřila, že se rozepisuje o různých pikanteriích. Nechtěla být konkrétní, ale dokázala jsem si živě představit, kam až umí její fantazie zajít. Jestli nemá vůči svému muži špatné svědomí a její práce nepřesahuje hranice slušnosti, ať se klidně baví. Těch deset let, o které je mladší, je zkrátka znát.

O nás bez nás

Po čase mi to ale nedalo a zkusila jsem vypátrat, kam přispívá. Hledání mi zabralo jen chvilku, na webu totiž vystupovala pod svou přezdívkou, kterou jsme jí od dětství častovali a ona si na ni nakonec zvykla. První dvě nebo tři povídky jsem se vcelku dobře bavila, uměla vypíchnout to důležité a přišpendlit čtenáře k monitoru. Čím víc jsem se ale začítala a nořila mezi řádky, jímal mě nepříjemný pocit. Kde bere inspiraci? No došlo mi to hned... Naše rodina funguje jako předloha pro její historky. Hlavou mi prolétlo, jestli ví něco víc a na internetu se z toho vypisuje, nebo je to jen hloupá shoda náhod. Zuby nehty jsem se držela, abych na ni neuhodila. Pozorovala jsem ji a nakonec si byla stoprocentně jistá, co páchá.

Rodinná tabu

Jako první odhalila otcovu nevěru v práci a matčinu frigiditu, rozepisovala se o dovádění seniorů. Četla jsem, představovala si rodiče a žaludek se mi obracel naruby. Když nakousla téma souvislosti mezi kvalitou a zvukovými projevy, cítila jsem se upřímně trapně. Na druhou stranu by málokdo dokázal psát tak otevřeně, bez skrupulí a nakonec se i pochválit. Moc dobře jsem věděla, že toto téma je o ní. Slovem se otřela i o moje manželství a udělala ze mě plánovačnou "hydru". Před třemi týdny ale přibyl článek, který mi vyrazil dech a do dnešního dne si nejsem jistá, jak moc je založený na pravdě. Bojím se odpovědi.

Detailně totiž popsala, jak postarší muž před důchodem pokukuje po své vnučce. O zbytku toho nechutného příběhu nemám sílu psát. Očima těkám mezi sestrou, dcerou a otcem. Nevím, kde je pravda, nechci vzbuzovat paniku, nechci něco podcenit. Ale vidím jediné řešení - rozhovor s dcerou.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky