Sandra: Exmanžel naše děti ani nepohladil, teď se chlubí charitou pro cizí děti

Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Co si počít s těmi, kteří mají pravdu pro své blízké a druhou pravdu pro kamarády a široké okolí, aby jejich pověst nepřišla k úhoně?

Existují páry, které nevěru překonají a zpětně ji vnímají jako vztah obohacující zkušenost. Ti druzí se po hlavě vrhají do boje. Tipy, jak nevěrníka odhalit, najdete v galerii!

Na nože

"Sandra Malíková dostává děti, Michaelu a Kryštofa, do osobní a výhradní péče." To byla věta, na kterou jsem po tom, co jsem odhalila jeho nevěru, čekala věky. Celých šestnáct let manželství jsem mu ušlapávala cestičku, vyvařovala, naslouchala, nezatěžovala ho svými problémy, byla jsem mu po ruce. Bez špetky vděku se spustil s místní běhnou. Neměl potřebu se omluvit nebo se obhájit. "Dělaj to všichni chlapi!" S takovým argumentem u mě ale nepochodil a rozhořela se mezi námi krvavá válka. Každou věc v bytě jsme měli oštítkovanou, kdo ji pořídil a za kolik. Jako hladoví psi jsme prohledávali šuplíky a prali se o účtenky a záruční listy. Po půl roce bojů a házení špíny mi došel dech a měla jsem jediné přání - odejít ze soudní síně klidně s holým zadkem, ale s dětmi ve vlastní péči. A to se mi nakonec vyplnilo.

Špína

Je to už osm let, co jsem ho viděla naposledy. I když boj za spravedlnost vedu dál. Úřad mu určil výši alimentů úměrnou jeho platu, na dvě děti mi šest a půl tisíce nepřipadá moc. Navíc se zbavil zodpovědnosti a starostí o ně. Jenže i zřízení trvalého příkazu mu bylo na obtíž a za ty dlouhé roky jsem od něj neviděla ani korunu. Jen před třemi lety poslal jako na protest deset tisíc, aby mi zavřel pusu a hrozbu vězení poslal na čas k ledu. Já jsem se ale nevzdávala a poctivě jsem docházela k soudu a diskutovala tam víceméně sama se sebou. Co na tom, že mi dlužil přes půl milionu a stát ani úřady se příliš neangažovaly, on se po  letech dokázal od pověsti černé ovce oklepat a zahrát lidem na city.

Obrat

Zatímco já jsem se starala o dvě dospívající děti a po večerech plnila obálky, abych mohla Míšu držet na škole, Josef si sbalil kufry a odjel do Afriky. Bohužel ne proto, aby se vydal ke smečce lvů a nechal se za své hříchy rozcupovat, ale zapojil se do projektu stavby školy pro místní děti. Sociální sítě plnil fotkami s černoušky a při plném pracovním nasazení. Za celou dobu našeho manželství děti nepohladil, natož aby je vzal do kina nebo pod stan. Byla jsem ale zřejmě jediná, kdo za jeho proměnou v "srdcerváče" viděl jen ubohou přetvářku.

Posměšně jsem odfrkla a rozhodla se udělat za vztahem s ním tlustou čáru. Je prostě bezpáteřní, děti ze svého života vymazal a já už neměla sílu se za ně prát. Snad bych to i dodržela, kdyby v místním deníku nevyšel článek o lidech, kteří dělají našemu městečku čest a dobré jméno ve světě. Titulek mě přikoval ke stolu a s každým dalším slovem jsem zuřila víc a víc. "Nedokázal bych zradit dětské srdce, ten pohled a oddanost, která se jim odráží v očích, by obměkčil i největšího skeptika. Na zodpovědnost a pomoc druhým jsem si vždycky potrpěl!" Slova plná lží mě bodaly přímo do srdce a v záchvatu vzteku jsem napsala do redakce velmi ostrou reakci. Otiskli ji. Myslím, že ne kvůli pravdivým řádkům, ale senzaci. Lidé se na mě otáčeli a pokřikovali. Ukázala jsem prstem na muže bez charakteru a svědomí. Štvancem jsem nakonec já. Už nestojím o peníze, ať se jimi zalkne a nacpe je do chřtánu potřebným. Já jsem dokázala vychovat dvě slušné děti a doufám, že jednou pochopí.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky