Tento článek píšu tak trochu i pro sebe. Se svým prvním miminkem jsem zažívala totiž úplně stejné pocity jako většina maminek. V porodnici to byla zlatá holčička, kterou jsem musela na kojení budit. Jen co jsme se zabydlely doma a já jsem se začala radovat, že nepoznám nevyspání a kruhy pod očima, začal ten pravý „teror“. Pláč, koliky, noční chození a houpání, nevyspání, usínání za chůze apod. Trvalo mi přes půl roku, než jsem své malé porozuměla a naučila ji, že v noci se spí a přes den se řádí. Teď čekám druhé miminko a rozdíl mezi mými dvěma dětmi bude pouhých 18 měsíců, a tak si říkám, že by bylo dobré naučit své miminko dobře spinkat rychleji, abych již tak náročnou péči o dva prcky zvládla fyzicky. A tady jsou mé poznatky.
Kafe.cz radí:
- Dobrým pomocníkem v boji se spánkem malého nočního tyrana může být kniha Každé dítě může dobře spát od autorky bestsellerů o výchově Annette Kast-Zahn.
Od teorie k praxi
Když si zadáte do vyhledávače větu „jak uspat miminko“, vyběhne vám přesně 37 200 výsledků. Většinou jsou zde popsány různé metody, díky kterým své miminko rychle a napořád naučíte spinkat. Dobře, o samotě a ve vlastním pokojíčku. Mezi ty nejznámější patří třeba Estvillova metoda, což je vlastně metoda kontrolovaného pláče, kdy se s dítětem v určitých předem daných intervalech loučíte a přicházíte ho ujistit o své lásce, pokud pláče. Jenže…tahle metoda není pro všechny. Ne každá maminka má tolik trpělivosti a ne každá zvládne stres, kterému ji vystaví, když miminko pláče, řve, zvrací, dáví se, a to vše jen proto, abyste ho vzala do náruče. Co tedy dál? Další metodou je Ferberova metoda, ale ta stejně jako předchozí je založena na pláči. Zato metoda uspávání bez breku dle Elizabeth Panthley je mírnější, ale trvá déle a je náročnější. Metoda je založena na pevném denním režimu a na tom, že způsob uspávání je závislý na někom (mamince a jejím prsu) nebo něčem (dudlíku). Tahle metoda je možná příjemnější, ale někdy se stane, že uspávání bude trvat i dvě hodiny, což je se dvěma dětmi dlouhá doba. Ať jsou metody ověřené, kým chceme, nemusí prostě vyhovovat všem. Proto jsme pro vás připravili jednoduchých pět kroků, díky kterým miminku usnadníte usínání a nakonec ho naučíte spát samo.
1. krok: Intuice a cit
Způsobů, jak uspat dítě, je mnoho a rozhodně neexistuje jen jeden správný. I když máte pochybnosti, věřte, že jen vy vlastně víte, co je pro to vaše mrně a váš způsob výchovy nejlepší. Nejdříve zjistěte, jestli nespavost nemá nějaký zjevný důvod – hlad, zima, mokrá plena, bolest či něco podobného. Pokud je všechno v pořádku, začněte se zaměřovat na samotné uspávání. Vyprdněte se na rady všech okolo, které vám nesedí, a nebuďte nervózní, pokud i přes to, že se to nedoporučuje, zůstanete v pokoji, dítě nakojíte či zvednete z postýlky nebo pohoupete v náručí. Když vidíte, že dítě uklidňuje vaše přítomnost v pokoji, zůstaňte tam nebo si přizvěte na pomoc usínací pomocníky – kolotoč, usínáčka, plínku apod. Jedinou důležitou věcí pak zůstává, že přístup, který zvolíte, udržujte a přespříliš ho nekombinujte.
2. krok: Denní režim
Miminka v kojeneckém a batolecím věku naspí za celý den něco mezi 15 až 19 hodinami. Pro jejich zdraví a správný vývoj je kvalitní spánek důležitý, a to i ten přes den. Rozhodně tedy neplatí, že dítě, které přes den nespí, bude více unavené a večer rychle usne. Malé děti se pak dostávají do fáze, kdy jsou přetažené a noční spánek je v nedohlednu a když už se dostaví, je přerušovaný a nedodá tu správnou energii. Proto myslete i přes den na hru a odpočinek a rozpoznávejte signály, které vám vaše dítě vysílá.
3. krok: Správný čas
S denním režimem souvisí také správný čas, kdy je potřeba dítě uložit ke spánku. Někteří rodiče ho pod dojmem, že dítko bude déle spát, ukládají pozdě večer. Podle odborníků je prý správná doba pro spánek mezi 18:30 – 19:30, kdy dítě bez problémů usíná a spí zhruba celých 12 hodin. Podle maminek, které znám, se pak vyplatí dítě uložit nejpozději kolem 20:00. Vždycky ale sledujte vlastní dítě a brzy rozpoznáte, kdy mu usínání nebude dělat takový problém. Nemělo by být přetažené a ani rozjeté ze zábavy, kterou právě vykonává. Uklidnit miminko vám navíc pomohou i rituály, které najdete hned v další kapitole.
4. krok: Rituály nadevše
Ač se to nezdá a možná máte pocit, že ten malý uzlíček nic extra kolem sebe nevnímá, je to úplně naopak. Rozhodně se vyplatí snažit se každý den nastavit a dodržet stejné rituály. Hodinku a půl před spaním připravit večeři, najíst se, dítě uklidnit, aby nebylo už příliš rozdováděné, pak koupel s hračkami nebo rodičem, pohádka na dobrou noc, mlíčko, pusa na dobrou noc a položení do postýlky. Postupem času uvidíte, že dítě mnohem snadnějí rozeznává, že se půjde spát, a naučí se, že po všech těchto „rituálech“ nastává noc a spí se déle. Jeho biologické hodiny se začínají nastavovat správně. Nemusíte dodržovat přesný seznam mých rituálů, není to žádná metoda ani dogma, ale zkuste si nastavit svoje, takové, které vám i vašemu miminku budou příjemné. Co třeba masáž bříška/celého tělíčka, která miminko krásně uvolní, nebo zpívání písniček?
Kafe.cz radí:
- Miminku k usnutí hudba a různé zvuky pomáhají. Nejúčinnější je bílý šum. Mé holčičce první půlrok vyhovoval zapnutý robotický vysavač. Jiné děti zase usínají u zvuků džungle nebo u zapnuté digestoře.
5. krok: Trpělivost a sebejistota
Bude to znít možná směšně, ale dítě stejně jako pes potřebuje znát jistotu a své hranice. Jestliže se nebudete cítit silná v kramflících, dítě to z vás vycítí a bude po spánku. Stanovte si tedy pro začátek, kde chcete, aby miminko spinkalo a za jakých podmínek, a toto dodržujte. Důležité je, že takový režim pro vás musí být příjemný a pak bude i snadněji udržovatelný. Buďte důslední a jedině tak se vaše miminko bude cítit v bezpečí. K tomu je pak potřeba obrnit se trpělivostí. A nakonec budete úspěšní. Nebo jste snad viděly patnáctiletého puberťáka spícího s flaškou mléka u maminky v posteli?
Mohlo by vás také zajímat: Desatero pro čerstvé tatínky