Na zklamání z lásky reaguje každý člověk jinak. Někdo se pohrouží do sebe, jiný začne trajdat po večírcích. Někdo žalem hubne, jiný naopak tloustne - a to jsem já.

Ostych není na místě! Vyhledejte odborníka!

Odpovídá PhDr. Petr Šmolka, psycholog

  • Navzdory vnější dramatičnosti nejsou bohužel podobná story nikterak vzácná a Uršula rozhodně není mimořádný exot. Jediné, v čem se jednotlivé příběhy liší, je způsob reakce na nečekanou ztrátu, případně na nadměrný stres. Někdo upadne do deprese a vůbec není s to fungovat, další trpí třeba výrazným nechutenstvím, jiní zase hledají berličky, o něž by se mohli opřít. Cokoli, co jim poskytne na čas pocit slasti a úlevu od bolesti, je vítáno. Pak stačí kapka osobnostních dispozic a může se dokonce rozvinout těžká závislost. Na alkoholu nebo na jiné droze: a tou může být i nadměrná konzumace potravin či chorobná žravost.
  • Pocit přesycenosti vede na jedné straně k vyplavování hormonů a dalších látek zlepšujících naši náladu, na druhé k masivním výčitkám svědomí a pocity viny. Doprovodné fantazie jsou jen pokus jak si vlastní závislost vysvětlit. Obrázek nemocničního prostředí a nad lůžkem se sklánějící bývalý partner je toho příkladem. I Uršula mívá jasnější chvilky, kdy si uvědomuje, že tudy cesta nikam nepovede. Pokud by byla nějaká naděje, aby se k ní Ivan vůbec někdy vrátil, pak zcela jistě nikoli jako ke „kouli“.
  • Jsou lidé, jimž se podařilo zvládnout některou ze závislostí bez vnější pomoci. Zvlášť pokud ještě nebyla příliš rozvinutá. Je však hranice, za níž už nám žádná svépomoc zpravidla nepomůže. Uršula ji bohužel překročila. Pokud se nechce zcela zničit, bude muset svůj ostych překonat a vyhledat odborníka. Její „choroba“ není primárně „nemoc těla“, nýbrž „nemoc duše“. Proto by měla jít k psychologovi či psychiatrovi; když si však vybere jinou odbornost, nevadí, hlavně aby se už konečně někam vydala! Ostych rozhodně není na místě. Takových, jako je ona, už přece doktoři viděli!