Bydlení u přítelových rodičů
Bydlíme s přítelem u jeho rodičů v rodinném domku. Máme hezký vztah a už bychom chtěli rodinu, ale je tady problém. Máme sice vlastní patro, kde máme úplně samostatný byt, ale celý dům ovládají zvířata, která si tchyně pořídila. Její manžel je doslova „pod pantoflem“, nijak se neprojevuje a do ničeho nemluví, zato tchyně má ve všem hlavní slovo.
Milovnice zvířat
Sama mám ráda zvířata a mám malého psa, ale má nějakou výchovu a neničí nic v bytě, domě ani na zahradě. Zato tchyně má doma úplnou zoo – dvě kočky, dva psy, vodní želvu a morčata. Morčata a želva aspoň neběhají po domě, zato oba psi a kočky ano. Tchyně pořád tvrdí, jak miluje zvířata, ale vůbec se jim nevěnuje, a hlavně je nijak nevede. Psi jsou nevychovaní a agresivní, už mockrát napadli mého psa, až jsme několikrát skončili na veterině. Kočky všechno ničí, koušou a škrábou, ta jedna nosí neustále zvenku myši. Tchyně nechává otevřené dveře, takže kočky i psi můžou volně běhat všude, někdy se jim podaří vběhnout i k nám do bytu a tady řádí. Od tchyně jsou zvyklí všude lézt, na stůl, na kuchyňskou linku, prostě všude. Už jsem jí několikrát říkala, ať si zavírá dveře, ale ona vždycky odpoví, že to by ta zvířátka byla jako ve vězení a že o nic nejde… Když jsem ji upozornila, jak dopadl můj pes, tak se ještě urazila, že ty její psy prý provokoval, ale to není pravda.
Dluhy
Ještě ke všemu si usmyslela, že toho menšího psa, fenku, nechá nakrýt, narodilo se jí jedno štěně. Domluvili jsme se, že případná štěňata prodá, ale teď přišla s tím, že si ho taky nechá. Je mi jasné, že bude stejně nevychovaný jako ostatní smečka. Navíc starat se o takový zvěřinec stojí dost peněz, a tchyně s penězi zrovna nevychází. Má dluhy a každý měsíc si chodí půjčovat k nám. Už bych ji nejradši vyhodila, ale přítel jí vždycky půjčí, že je to máma… Přitom ho to taky štve, ale když jí něco řekne, ona ho stejně neposlechne, tak už to nechává být.
Beznaděj
Já jsem z toho už úplně zoufalá. Neumím si představit přivést do takového rumraje ještě dítě, přitom už bychom rodinu chtěli. Když jsem to příteli říkala, tak mě utěšoval, že máme přece samostatný byt. To jsem si ze začátku také říkala. Jenže ta její zvířata jsou všude po baráku. Tuhle mi jedna její kočka vběhla do bytu a potrhala nové záclony. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybychom bydleli úplně jinde, jenže přítelovi rodiče si ten domek koupili na hypotéku, kterou nechali napsat na přítele. To jsme se ještě neznali. Pak, když přítel navrhl, že bychom se odstěhovali, tak tchyně začala vyhrožovat, že v tom případě přestanou platit tu hypotéku. Přítel měl strach, že bychom spadli do dluhů, tak jsme tady zůstali. Tchyně k nám sice moc nechodí, prakticky si nás nevšímá, pokud od nás zrovna nechce peníze, zato její drahý, nevycválaný a pořád se rozrůstající zvěřinec ovládá dům…
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.