Rodina

Máme s manželem dvouletou dceru a náš vztah je pohodový a harmonický. Bohužel se to samé nedá říct o našich rodinách. Už když jsme naše rodiče seznámili, nepadli si zrovna do oka. Oba naši otcové jsou poměrně dominantní a matky za nimi nijak nezaostávají, obě nejdou pro ostré slovo daleko a chtějí mít navrch. Je skoro neuvěřitelné, že já ani manžel takoví nejsme.

Ostuda na svatbě

Ale mezi našimi rodiči okamžitě vypuklo soupeření, kdo je na tom líp, kdo má úspěšnější děti, větší barák, dokonce se dohadovali i kvůli politice. Snažili jsme se to s manželem mírnit, ale marně. Na naší svatbě se tak dlouho provokovali, až se večer, kdy už měli všichni upito, poprali. Bylo to hrozné, strašně se mě to dotklo a můj muž se opravdu naštval. Rodiče mi pak slíbili, že se budou držet, manželovi rodiče to samé, ale dlouho jim to nevydrželo.

První vnouče

Když jsem otěhotněla, tak jsme si říkali, že to bude i pro rodiče důvod ke změně k lepšímu. Pro obě rodiny to bylo první vnouče, manžel nemá sourozence a já mám o hodně mladšího bratra, takže to obě naše rodiny prožívaly. Když se malá narodila, byli samozřejmě všichni šťastní, ale pak to vypuklo nanovo. Co jí kdo koupil, kdo jí toho koupil víc a lepšího a dražšího…

Hlídání

Ještě na rodičovské jsem nastoupila na pár hodin týdně do práce, a protože malá půjde do školky až za rok, řekli jsme si s manželem, že bychom mohli o hlídání požádat prarodiče. Samozřejmě souhlasili, ale zase nastalo drama. Když hlídají dceru moji rodiče, schválně to zavolají manželovým rodičům, a ti si pak stěžují manželovi, proč není malá u nich. Když je u manželových rodičů, je to zase naopak, nezapomenou informovat moje rodiče, a ti pak zase volají mně, proč nedám vnučku na hlídání jim.

Neustálé rozbroje

Někdy se dokonce jedni druhým pochlubí, že si pro malou k nám jedou, a to pak hned přijedou i druzí, a nakonec se u nás zase štěkají. Přitom my se opravdu snažíme to spravedlivě střídat, aby byla dcera u obojích prarodičů nastejno. Máme toho s manželem už plné zuby, zvlášť když jedni prarodiče pomlouvají před dcerou ty druhé, takže dcera je pak z toho zmatená. Už jsme jim milionkrát domlouvali, ať toho nechají, ale nemá to žádný smysl. Říkali jsme si, že už nebudeme dávat dceru na hlídání ani jedněm, ale bohužel nevím, jak to s hlídáním vyřešit jinak. Jejich neustálé rozbroje už nás ale opravdu unavují.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.