Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Lenka: Manžel nechce, aby se náš syn vídal se svým dědečkem

Manžel nechce, aby náš syn poznal svého dědečka. (ilustrační foto)
Manžel nechce, aby náš syn poznal svého dědečka. (ilustrační foto)
Zdroj: Profimedia

Moje dětství nebylo úplně nejjednodušší, což bylo zapříčiněno hlavně mým otcem, který hodně pil, rozčílila ho každá prkotina a často na mě křičel. Když jsem pak byla dospělá a odešla jsem z domu, situace mezi námi se poměrně uklidnila, přesto spolu ale udržujeme jen minimální kontakt. Můj manžel o všech našich problémech ví, a i proto se nyní chová tak, jak se chová. Máme spolu syna a partner zkrátka nechce, aby se náš syn s mým otcem vídal. Na jednu stranu to chápu, ale na tu druhou mě to mrzí. 

Manžel mého otce nemůže vystát

S mým manželem jsme se poznali na střední škole. Byl to můj spolužák, ale až do závěrečného ročníku jsme o sobě prakticky nevěděli. On byl ten typ kluka, který mě vůbec nezajímal, a on se zase nezajímal o holku, jako jsem byla já. Na stužkovacím večírku jsme se ale konečně začali poznávat víc. Byli jsme tam jediní, kdo nepil, nekouřil a nedělal žádný bordel. Začali jsme se scházet a prakticky všechen čas jsme trávili spolu. Během našeho seznamovacího období jsme oba ještě bydleli u rodičů. Bavili jsme se spolu naprosto o všem a já několikrát zmínila svého otce, ke kterému jsem nikdy neměla dobrý vztah. Je to totiž cholerik a alkoholik. 

Moje vzpomínky na dětství s otcem nejsou nijak radostné. Vybavuji si hlavně to, jak každý náš společný výlet vždy skončil v hospodě. V některých případech také tátovým řevem. Vždycky na všechno jen nadával a já to odnášela. Můj manžel tedy nijak nestojí o to se s mým otcem vídat, do čehož ho ani v žádném případě nenutím. Mrzí mě ale jiná věc. 

Našeho syna můj táta nikdy neviděl

Naučila jsem se po odchodu z domova tak nějak fungovat bez otce. Když jsme se s manželem brali, ani jsme ho nepozvali na svatbu. Vlastně mi tam ani nijak nechyběl. Stejně by se po svatbě akorát opil a zase by to skončilo fiaskem. Jenže před devíti měsíci se nám s manželem narodil syn a ve mně se něco změnilo. Dosud můj otec svého vnuka neviděl. Manžel s tím totiž nesouhlasí. A mně to mrzí. Vím, že se ke mně můj otec nechoval nikdy úplně nejlépe, ale podle mě si zaslouží poznat svého vnoučka. Ať už se mezi námi stalo cokoliv. 

Jenže s manželem nehnu. Možná by pomohlo, kdyby se můj otec omluvil. Ale pokaždé, když jsem s ním v minulosti mluvila o tom, že se ke mně mohl chovat lépe, jen se urazil. Nevím, co mám dělat. Můj otec není ideálním člověkem, ale vím, že i jeho mrzí, že si nemůže pochovat nebo pohladit svého vnuka. 

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky