Pocit obrovského štěstí
Nejsem zrovna gambler, ale v minulosti jsem si párkrát vsadila v loterii. Moc jsem ani nevěřila, že něco vyhraju, pak to ale přišlo. Před pěti lety jsem v loterii vyhrála šestimístnou částku a byla jsem štěstím bez sebe. V té době jsem už randila se svým nynějším manželem Petrem. Za vyhrané peníze jsem nám pořídila krásný domek. Protože jsme ale ještě nebyli svoji a vztah trval jen několik málo měsíců, nechala jsem dům pochopitelně napsat jen na sebe. Koneckonců, byla jsem to já, kdo ho platil.
Rok na to jsme se s manželem vzali a vydali jsme se na společnou životní cestu. Oba jsme pracovali. Částka, kterou jsem kdysi vyhrála, byla sice velká, avšak ne zas tolik, abychom už nemuseli nikdy chodit do práce. Z peněz jsem koupila zmíněný dům a nějaké zařízení. Část jsem si pak odložila na spořící účet.
Hádky kvůli penězům
Jednoho dne přišel manžel domů s tím, že jeho rodiče chtějí rekonstruovat a potřebovali by půjčit 150 tisíc korun. Nechtěli si peníze brát v bance, aby nemuseli platit úroky, proto se obrátili na nás. Neměla jsem s tím problém. Požadovanou částku jsem vybrala a rodičům manžela peníze ochotně půjčila.
Do té doby bylo všechno stále ještě v pořádku. Zhruba dva měsíce potom, co jsem tchyni a tchánovi půjčila peníze, měli moji rodiče kulaté výročí svatby. Z peněz, které jsem stále měla bokem, jsem jim proto zakoupila zájezd pro dva do Řecka. Máma a táta byli nadšení.
Pak přišel bod zlomu. Na jedné rodinné oslavě se tchyně zeptala mojí mámy, zda mají s tátou nějaké plány na léto. Máma se jí pochlubila, že ode mě dostali zájezd do Řecka. A to asi neměla dělat. Tchyně začala okamžitě vyvádět, že ona a její manžel měli nedávno také výročí, rovněž kulaté, a že žádný zájezd nedostali. Absolutně nechápu, jak se něčeho takového může dožadovat. Abych se jí ale zavděčila, řekla jsem jí, že oněch 150 tisíc, co jsem jí půjčila, může brát jako dar a že mi peníze nemusí vracet. To jí ale nestačilo a ve výčitkách pokračovala vesele dál. Do toho se do mě pustila i její dcera, manželova sestra, a manželovi řekla, že si vzal pěkného sobce. Že mám všechno napsané na sebe a kdyby došlo na rozvod, on nic mít nebude.
Vůbec jsem to nepochopila. Ano, vše je napsané na mě, ale to z toho důvodu, že jsem všechno kupovala v době, kdy jsme ještě nebyli svoji. A co víc, ty peníze jsem kdysi vyhrála já a můžu si s nimi přece dělat, co chci. I kdybych rodičům koupila dům na Maledivách, tchyni to přece může být úplně jedno!
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.